Seznam turkických dynastií a zemí
Template:Cedule Template:Upravit Zde je neúplný seznam historických dynastií, které byly v určitém čase turkické, nebo země, jejichž vládcové byly turkičtí mluvčí a současné země s významnými turkickými populacemi nebo s úředním turkickým jazykem. Turkické národy vytvořily nejméně 116 států, kaganátů, bejliků, říší, kočovních říší, sultanátů v historii až do současnosti.[1]
Aktuální státy
editNezávislé státy
editnáhled|Mapa současných uznávaných nezávislých Turkických zemí
- [[Image:Template:Country flag alias Azerbaijan|border|25x20px|Template:Country alias Azerbaijanの旗]] Ázerbájdžán (1991) – 91.6% Azerové, 0.29% Tataři.Template:Doplňte zdroj
- [[Image:Template:Country flag alias Kazakhstan|border|25x20px|Template:Country alias Kazakhstanの旗]] Kazachstán (1991) – 63.1% Kazaši, 2.9% Uzbekové, 1.4% Ujgurové, 1.3% Tataři, 0.6% Turci, 0.5% Azerové, 0.1% Kyrgyzové.Template:Doplňte zdroj
- [[Image:Template:Country flag alias Kyrgyzstan|border|25x20px|Template:Country alias Kyrgyzstanの旗]] Kyrgyzstán (1991) – 70.9% Kyrgyzové, 14.3% Uzbekové, 0.9% Ujgurové, 0.7% Turci, 0.6% Kazaši, 0.6% Tataři, 0.3% Azerové.Template:Doplňte zdroj
- [[Image:Template:Country flag alias Turkey|border|25x20px|Template:Country alias Turkeyの旗]] Turecko (1923) – 70–75% Turci,[2] 1.14% Ázerové.[3]
- [[Image:Template:Country flag alias Turkmenistan|border|25x20px|Template:Country alias Turkmenistanの旗]] Turkmenistán (1995) – 76.7% Turkméni, 9.2% Uzbekové, 2.0% Kazaši, 0.8% Tataři.Template:Doplňte zdroj
- [[Image:Template:Country flag alias Uzbekistan|border|25x20px|Template:Country alias Uzbekistanの旗]] Uzbekistán (1989) – 71.4% Uzbekové, 4.1% Kazaši, 2.1% Karakalpakové, 2.4% Tataři, 1% Krymští Tataři, 0.8% Kyrgyzové, 0.6% Turkméni, 0.5% Turci, 0.2% Azerové, 0.2% Ujgurové, 0.2% Baškirové, Meschetští Turci či Ahıska TurciTemplate:Doplňte zdroj
De facto stát
editTato republika je uznána pouze Tureckem.
- okraj|22px|Vlajka Severokyperské turecké republiky Severokyperská turecká republika (1983) – 67.54 % Turečtí Kyprioti, 32.45 % Turci
Federální subjekty Ruska
edit- Turkická většina
- [[Image:Template:Country flag alias Bashkortostan|border|25x20px|Template:Country alias Bashkortostanの旗]] Baškortostán (2010) – 29.5 % Baškirové, 25.4 % Tataři, 2.7 % Čuvaši
- [[Image:Template:Country flag alias Chuvashia|border|25x20px|Template:Country alias Chuvashiaの旗]] Čuvašsko (2010) – 67.7 % Čuvaši, 2.8 % Tataři
- [[Image:Template:Country flag alias Tatarstan|border|25x20px|Template:Country alias Tatarstanの旗]] Tatarstán (2010) – 53.2 % Tataři, 3.1 % Čuvaši
- [[Image:Template:Country flag alias Tuva|border|25x20px|Template:Country alias Tuvaの旗]] Tuva (2010) – 82 % Tuvinci, 0.4 % Chakasové
- okraj|22px|Vlajka Sachy Sacha či Jakutsko (2010) – 49.9 % Sachové či Jakuti, 0.2 % Dolgani, 0.9 % Tataři
- Turkická titulární národnost, ale menšina
- Template:Vlajka a název (Gorno-Altajsk) (2010) – 34.5 % Altajové, 6.2 % Kazaši
- Template:Vlajka a název (Čerkesk) (2010) – 41.0 % Karačajové, – okraj|22px|Vlajka Nogajů 3.3 % Nogajové
- Template:Vlajka a název (Abakan) (2010) – 12.1 % Chakasové
- Template:Vlajka a název (Nalčik) (2010) – 11.5 % Balkaři
- Template:Vlajka a název (Machačkala) (2002) – okraj|22px|Vlajka Kumuků 14.2 % Kumukové, 4.3 % Azerové, – okraj|22px|Vlajka Nogajů 1.5% Nogajové
- Template:Vlajka a název či Tajmyrský rajón (Dudinka, později Krasnojarsk) (2002) – 13.9 % Dolgani
Subjekt Mongolska
edit- okraj|22px|Vlajka Mongolska
- Turkická většina
Subjekty Íránu
edit- okraj|22px|Flag of Iran
- Turkická většina
- Turkická titulární národnost v menšině
- Západní Ázerbájdžán – Afšarové, Karapapachové, Kara-Tataři (7.780)[5]
- Gílán – Azerové
- Mázandarán – Kadžarové
- Golestán – Chorásánští Turci (33.000), Karagözlüové, Tímúrtašové
- Severní Chorásán – Chorásánští Turci (830.000), Turkméni, Kara-Tataři, Karapapachové, Goudanové (165.000)
- Razaví Chorásán – Chorásánští Turci (137.000), Turkméni, Goudanové, Kara-Tataři, Bajati (150.000)
- Jižní Chorásán – Afšarové
- Sístán a Balúčistán – Afšarové
- Hormozgán – Kara-Tataři
- Kermán – Pišagči Turci (65.000), Afšarové, Baharluové, Karagözlüové, Kara-Tataři
- Fárs – Ajnalluové, Nafarové, Baharluové, Kara-Tataři
- Čahármahál a Bachtijárí – Kaškajové
- Markazí – Chaladžové
- Jazd – Kara-Tataři
Subjekty Gruzínska
edit- okraj|22px|Vlajka Gruzínska
- Turkická titulární národnost v menšině
- okraj|22px|Vlajka Meschetštích turků (Ahıska) Samcche-Džavachetie kraj – Meschetští Turci či Ahıska Turci, Urumové
Subjekt Afghánistánu
edit- okraj|22px|Vlajka Afghánistánu
- Turkická titulární národnost v menšině
Subjekt Iráku
edit- okraj|22px|Navrhovaná vlajka Iráku (Koaliční prozatímní správa, 2004) SVG
- Turkická titulární národnost v menšině
.svg&action=edit&redlink=1){kind=link}
Subjekt Číny
edit- Turkická titulární národnost v menšině
Autonomní regiony
edit- okraj|22px|Azerbaijan Nachičevan v Ázerbájdžáně – 99 % Azerové
- [[Image:Template:Country flag alias Karakalpakstan|border|25x20px|Template:Country alias Karakalpakstanの旗]] Karakalpakstán v Uzbekistáně – 36 % Uzbekové, 32 % Karakalpakové, 25 % Kazaši
- okraj|22px|Vlajka Krymštích Tatarů Krym na Ukrajině – 12 % Krymští Tataři.[6]
- okraj|22px|Vlajka Gagauzů v Moldavě Gagauzie v Moldavě (2004) – 82.1 % Gagauzové.Template:Doplňte zdroj
- okraj|22px|Vlajka Sin-ťiangu Sin-ťiang v Číně (2000) – 45.21 % Ujgurové, 6.74 % Kazaši, 0.86 % Kyrgyzové, 0.066 % Uzbekové, 0.024 % Tataři.
- Sin-ťiang v Číně → : Kazašská autonomní prefektura Ili (Jili) – 25,4 % Kazaši
- Kan-su v Číně → : Čang-jie prefektura-městské úrovně → : Sunan Juguřský autonomní kraj — Žlutý Ujgurové či Jugurové
- Kan-su v Číně → : Lin-sia Chuej autonomní prefektura → : Ťi-š'šan Po-nan, Tung-siang a Salařský autonomní kraj v (1990) – 85.31 % Salarové.[7]
- Čching-chaj v Číně → : Chaj-tung prefektura → : Sün-chua Salařský autonomní kraj v (2000) – 61.14 % Salarové.
- Čching-chaj v Číně → : Chua-long Chuej autonomní kraj, – 5,19 % Salarové
Historické konfederace turkických kmenů a dynastii
edit
.svg&action=edit&redlink=1){kind=link}
Středověké státy v Anatolii
edit- Anatolské bejliky
- První období
- Mengučidský bejlik (1072–1277)
- Čakovský bejlik (1081–1098)
- Dilmačidský bejlik (1085–1192)
- Čubukidský bejlik (1085–1092)
- Danišmenidský bejlik (1092–1178)
- Saltukidský bejlik (1092–1202)
- Inalidský bejlik (1098–1183)
- Ahlatšáchovský bejlik (1100–1207)
- Artukluovský bejlik (1102–1408)
- Erbilský bejlik (1146–1232)
- Druhé období
- Čobanidský bejlik (1227–1309)
- Karamanidský bejlik (1256–1483)
- Inančidský bejlik (1261–1368)
- Sâhipataidský bejlik (1275–1342)
- Pervâneidský bejlik (1261–1326)
- Tádžetinovci ? – ?
- Džanikovci ? – ?
- Mentešeidský bejlik (1280–1424)
- Džandaridský bejlik (1299–1462)
- Karesidský bejlik (1297–1360)
- Germijanidský bejlik (1300–1423)
- Hamitidský bejlik (1301–1423)
- Saruchánidský bejlik (1302–1410)
- Ajdynidský bejlik (1308–1426)
- Tekeidský bejlik (1321–1390)
- Ramazanidský bejlik (1325–1608)
- Eretnaský bejlik (1335–1381)
- Dulkadyridský (1339–1521)
- Dobrudžský bejlik (1354–1417)
- Kady Burhaneddin Ahmed (1381–1398)
- Ešrefidský bejlik (?–1326)
- Berčemeidský bejlik (?-?)
- Jarlukluský bejlik (?-?)
Bývalé a zaniklé turkické vlády
edit- 24px|TRWT flag Republika Gümülcine (1913)
- 24px|Flag of the Republic of Crimea, 1917–1918 Krymská lidová republika (1917–1918)
- 24px|Alash Autonomy flag Alaš Orda (1917–1920)
- 24px|South West Caucasian Republic flag Dočasní národní vláda Jihozápadního Kavkazu (1918–1919)
- 24px|Turkestan ASSR 1919 Turkestánská ASSR (1918–1924)
- 24px|Idel-Ural State flag Idelsko-Uralský stát (1918–1919)
- 24px|Flag of the Democratic Republic of Azerbaijan Ázerbájdžánská demokratická republika (1918–1920)
- Republika Aras (1918–1919)
- 24px|Azadistan flag Ázádistán (Stát svobody) (1920)
- 24px|Bukharan People's Soviet Republic Buchařská lidová sovětská republika (1920–1924)
- 24px|Khiva 1920–1923 Chórezmská lidová sovětská republika (1920–1924)
- 24px|Azerbaijan SSR Ázerbájdžánská SSR (1920–1991)
- 24px|Tannu-Tuva-1933-1941 Tuvinská aratská republika (1921–1944)
- 24px|Uzbek SSR Uzbecká SSR (1924–1991)
- 24px|Turkmen SSR Turkmenská SSR (1924–1991)
- 24px|First East Turkestan Republic Východoturkestánská islámská republika (1933–1934)
- 24px|Kazakh SSR Kazašská SSR (1936–1991)
- 24px|Kyrgyz SSR Kyrgyzská SSR (1936–1991)
- 24px|Hatay Hatajský stát (1938–1939)
- 24px|Second East Turkestan Republic Východoturkestánská republika (1944–1949)
- 24px|Azerbaijan people's government flag Ázerbájdžánská lidová vláda (1945–1946)
.svg&action=edit&redlink=1){kind=link}
.svg&action=edit&redlink=1){kind=link}
Odkazy
editPoznámky
edit- ^ Ting-lingové Template:Čínsky žili původně na břehu řeky Leny v oblasti západně od jezera Bajkal, postupně se přesunuli na jih do Mongolska a severní Číny. Ting-lingové odkazují na staré zaniklé etnické skupiny, jejichž původní prvky, byly asimilované především do Siung-nuských Template:Čínsky a Sjen-pejských Template:Čínsky skupin.
- ^ Roku 48 př. n. l. nastalo rozdělení na Severní a Jižní, v její průběhu rozdělení Ogurů-Oguzů (烏古斯人) na západní a východní.
- ^ Období říše Ranních Kyrgyzů je uvedené podle doložených záznamů ze Ši-ťi 110, Chan-šu 94a.. V záznamech z období Dynastie Chan byly Jenisejští Kyrgyzové nazývání Ke-kchun Template:Čínsky nebo Ťien-kchun Template:Čínsky
- ^ Na základě textových studií, Shiratori Kurakichi zastává myšlenku, že etnikum Kchang-ťüů bylo turkické, jiní učenci mají tendenci považovat je za íránské nebo dokonce tochařské.
- ^ Chuej-mo Template:Čínsky nebo Ťie-maek království se nacházelo podél východního pobřeží Korejského poloostrova. Tvořili jej dva kmeny: Chuej a Mo. Chuej-mové byly pravděpodobně vstřebání do Siung-nuských říší (roku 160-490 Jüe-panské knížectví) známí pod názvem Čchu-mu-kunové
- ^ Konfederace byla řízena Tchan-š'-chuajem ze Sjen-pejských Mu-žungů. Jeho říše se rozpínala na 7000 km (východ-západ)a zahrnovala všechny země bývalé Siung-nuovská říše. Po rozpadu konfederace se roztříštili na několik částí. Nejvýznamnějšími větvemi byly: Mu-žungové, Tabgačové v mongolštině Tchuo-pa, Kitani, Ši-wejové a Žuan-žuané.
- ^ Tiové Template:Čínsky byly identifikování jako předkové Ting-lingů
- ^ Vzhledem k relativně malým rozměrům a krátkou dobou trvání, čínské zdroje je tradičně nezahrnují do 16 království.
- ^ Vzhledem k nevraživosti Číňanů, byly deportováni do Pozdního Jenu jež kvůli těžkému čínskému vlivu byly následně asimilovaní. Čínské zdroje je tradičně nezahrnují do 16 království.
- ^ Jeho náčelník Liu Popo, Template:Čínsky založil stát Tchie-fu Template:Čínsky a změnil si příjmení na Che-lien.
- ^ Tie-lejové Template:Čínsky byly roku 357 vytlačení z Mongolska Sjen-pejy a založil stát v Turpanu. V období Severního Wej, byly také nazývání Kao-kcheové Template:Čínsky neboli Čchul-lukové Template:Čínsky což je alternativní název Tie-lej. Tie-lejové byly sbírkou kmenů z různých etnik Turkického původu, převážně pocházejících z Kao-kcheů či Čchul-luků
- ^ 8-Oguzů-Tatarů (Template:Vjazyce 乃蛮) → : Najmani. 9-Oguzové (Template:Vjazyce 九姓乌护) → : Ujgurské kmeny přebývali u řek Túl gol a Selenga Odkazy na Sekiz-Oguzské a Dokuz-Oguzské svazy pocházejí z období před založením říší Turkutů.
- ^ 5-Oguzů → : Karlukové, Kypčakové, Jagmaové, Basmalové, Čchu-pani z Jüe-panů
- ^ Mezi roky 665-680 zavedli Karlukové nezávislou Karluckou unii, 3-Oguzové → : Čigilové, Tuchsové, Jagmaové (západní) z 12-Oguzů
- ^ 6-Oguzů → : Pu-ku-chun (Bul-gar-chun), Pa-jie-ku (Bajir-gur), Tchung-luo (Ton-gra), A-si-ťie (Izgil), Čchi-pi a několik porobených kmenů (východní) z 30 Oguzů-Tatarů
- ^ Zpočátku byly Se a Jenta dva samostatné kmeny. Se se objevil dříve jako Sin-liové.
- ^ Chazaři přejali rabinistickou formu judaismu (Talmud, Tfilin…) čili Talmudický judaismus.
- ^ Její turkický původ se uvádí jako jedna z možných teorií.
- ^ V Číně byly známy jako Kchang-ťüové, v Orchonských nápisech jako Kengereové, a na západě a v islámském světe jako Badžanakové (lat. Pacinacae, Besenyo, řecky Patzinacs, slovansky Pechenezi, Pechenegs), jejichž vlastní označení bylo Kangar[23]
- ^ 10-Oguzové → : Čuo – kur = Pu-ku-chun (Bul-gar-chun), Pa-jie-ku (Bajir-gur), Tchung-luo (Ton-gra), Fufu-luo (Fu-luo), Wej-che (Orchon Uj-gur), Si-ťin - Irkin Aštak, Ališa, Sakla Bagač, Čchu-mu-kun, Čchu-pan z 30 Oguzů-Tatarů
- ^ 9-Oguzové → : Jaoluo-ke (Jagla-gur), Chutuo-ke (Kuto-gur), Tchuluo-wu (Tura-gur), Mokesi-čchi (Bakasy-kyr), Awu-ti (Adi-ža), Ke-sa (Cha-sar), Chuwa-su (Kugor-su), Jaowu-ke (Jagmur-kar), Sija-wu (Sar-gur) (východní) z 30 Oguzů-Tatarů
- ^ 3-Oguzové → : Čigilové, Tuchsové, Jagmaové (západní) z 30 Oguzů-Tatarů
- ^ "Termín "Oghuz" byl mezi Turky postupně nahrazen - "Turkoman-Turkmén"
- ^ Některé Turko-perské státy byly založené ve "Velkém Íránu“.
- ^ Seldžukové byly řízení převážně persky-mluvící klany[30][37] původně pocházející z Oguzkých turků. Většina populace byla íránská.[38][39][40]
- ^ Předchůdcové Öngutů byly Šatuo turci ze Západoturkického kaganátu.[43]
- ^ Bílá horda byla pod správou Batúova a jeho bratra Berkeova (mladší) -ulusu do roku 1378, jež se stala součástí Chanátu Zlaté hordy, tvoříc její pravé křídlo (západní část). Zahrnovala část současného Ruska, Ukrajiny, Běloruska, část Slovenska a úzký pás Polska. Roku 1245 na dolní Volze vzniklo její hlavní centrum Saraj Batú. Modrá Horda byla pod správou Batúových bratrů Ordu Edženova (starší) a Šibanova (mladší)-ulusu do roku 1378, jež se stala součástí Chanátu Zlaté hordy, tvoříc její levé křídlo (východní část). Její hlavním centrem byl Syganak u Syrdarjy. Tyto ulusy se hromadně nazývají Džučiho ulusy
- ^ Původní kočovní konfederaci vládli mongolské elity, které byly později Turkizované. Turkizace je sociologický proces kulturní změny ve kterém se něco ne-turkické stává Turkizováno. Je to specifická forma kulturní asimilace, která často zahrnuje jazykovou asimilaci.
- ^ Persianizovaná dynastie Turko-mongolského původu
- ^ Vláda Báburské dynastie byla postavena na Turko-mongolském původe s přijetím perské kultury a jazyka.
Reference
edit- ^ Çeçen Anıl, Tarihte Türk Devletleri, publikace: Milliyet Kültür Yayınevi, str.5 (turecky)
- ^ "CIA Factbook". Cia.gov. Retrieved 2011-07-06.
- ^ Tore Kjeilen. "Turkey / Religions - LookLex Encyclopaedia". Looklex.com. Retrieved 2011-07-06.
- ^ Template:Citace elektronického periodika
- ^ Template:Citace elektronického periodika
- ^ According to the constitution of the Autonomous Republic of Crimea, as published in Russian by its Verkhovna Rada, Russian and Crimean Tatar languages enjoy a "protected" (Russian – обеспечивается ... защита) status; every citizen is entitled, at his request (Russian ходатайство), to receive government documents, such as "Passport, Birth certificate and others" in Crimean Tatar. Конституция Автономной Республики Крым Archivado el 16 de May de 2014 en Wayback Machine.
- ^ Janse, Mark; World, Linguistic Bibliography and the Languages of the; Tol, Sijmen (2003), Janse, Mark; Tol, Sijmen (eds.), Language death and language maintenance: theoretical, practical and descriptive approaches. Volume 240 of Amsterdam studies in the theory and history of linguistic science. Series 4, Current issues in linguistic theory, John Benjamins Publishing Company, ISBN 90-272-4752-8
- ^ V. Zlatarski, Izvestieto na Mihail Sirijski za preselenieto na bylgarite. - V: Izbrani proizvedenija, I., S., 1972, s.52
- ^ Shiratori Kurakichi Shiratori Kurakichi Zenshü (Tokyo: Iwanami Shoten, 1970), 48. Původní publikace v Toyo Gakuhō 14, č. 2 (1925).
- ^ Sogdijci a Buddhismus, p. 5. Mariko Namba Walter. (2006) Sino-Platonic Papers No. 174. Nov 2006. Dept. of East Asian Languages and Civilizations, University of Pennsylvania.
- ^ Records of the Great Historian, Han Dynasty II", Sima Qian, translated by Burton Watson, Revised edition (1993) Columbia University Press, p. 234. ISBN 0-231-08167-7
- ^ Christopher I. Beckwith., "Říše hedvábné stezky", 2009, Část první, Prinston University Press, 2009, p. 91
- ^ Christopher I. Beckwith., "Koguryo, jazyk ...", Leiden, Brill, 2004
- ^ Christopher I. Beckwith.,., "Metodické poznámky ...", Altaj Hakpo, 2007, 16:199-234
- ^ Christopher I. Beckwith.,.," ethnolinguistic História ...", Jornal Inner a Ďalekého východu, 2005, 2,2: 34-64
- ^ Zizhi Tongjian, Vol. 107.
- ^ Turkicko-Hunské říše
- ^ Duan, "Dingling, Gaoju a Tiele", s.. 11-12.
- ^ Pulleyblank, "Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny", s.. 21 až 26 VII.
- ^ Avaři a Turkici
- ^ Pulleyblank, "Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny", s.. 21 až 26 VII.
- ^ Duan, "Dingling, Gaoju a Tiele", s.. 370.
- ^ P.Golubovsky, Pechenegs, Torks, and Polovetses before Tatar invasion, SPb, 1884. p.55, in L.Gumilev, Ancient Türks, Ch.20 (In Russian)
- ^ Encyclopedia of European peoples, Vol.1, Ed. Carl Waldman, Catherine Mason, (Infobase Publishing Inc., 2006), 475; "The Kipchaks were a loose tribal confederation of Turkics...".
- ^ Vásáry, István, Cumans and Tatars: Oriental military in the pre-Ottoman Balkans, 1185–1365, (Cambridge University Press, 2005), 6; "..two Turkic confederacies, the Kipchaks and the Cumans, had merged by the twelfth century.".
- ^ a b Grousset, p.127
- ^ a b c Paludan, pp.121
- ^ Zizhi Tongjian, Vol. 260.
- ^ Grousset, p.130
- ^ a b M.A. Amir-Moezzi, "Shahrbanu", Encyclopaedia Iranica, Online Edition, (LINK): "... here one might bear in mind that non-Persian dynasties such as the Ghaznavids, Saljuqs and Ilkhanids were rapidly to adopt the Persian language and have their origins traced back to the ancient kings of Persia rather than to Turkish heroes or Muslim saints ..."
- ^ Muhammad Qāsim Hindū Šāh Astarābādī Firištah, "History Of The Mohamedan Power In India", Chapter I, "Sultān Mahmūd-e Ghaznavī", p.27: "... "Sabuktegin, the son of Jūkān, the son of Kuzil-Hukum, the son of Kuzil-Arslan, the son of Fīrūz, the son of Yezdijird, king of Persia. ..."
- ^ Lewis, Bernard. "Istanbul and the Civilization of the Ottoman Empire", p29. Published 1963, University of Oklahoma Press. ISBN 0806110600.
- ^ Runciman, Steven Historie křížových výprav: království Acre a pozdní křížové výpravy, Historie křížových výprav - Svazek 3 ISBN 0521205549
- ^ Historie křížových výprav 3 Svazek set - Svazek 3 ISBN 9780521205542
- ^ Template:Citace elektronického periodika
- ^ Saunders, p.211
- ^ Jonathan Dewald, "Europe 1450 to 1789: Encyclopedia of the Early Modern World", Charles Scribner's Sons, 2004, p. 24
- ^ K.A. Luther, "Alp Arslān" in Encyclopaedia Iranica, Online Edition, (LINK): "... Saljuq activity must always be viewed both in terms of the wishes of the sultan and his Khorasanian, Sunni advisors, especially Nezām-al-molk ..."
- ^ Encyclopaedia Britannica, "Seljuq", Online Edition, (LINK): "... Because the Turkish Seljuqs had no Islamic tradition or strong literary heritage of their own, they adopted the cultural language of their Persian instructors in Islam. Literary Persian thus spread to the whole of Iran, and the Arabic language disappeared in that country except in works of religious scholarship ..."
- ^ O.Özgündenli, "Persian Manuscripts in Ottoman and Modern Turkish Libraries", Encyclopaedia Iranica, Online Edition, (LINK)
- ^ M. Ismail Marcinkowski, Persian Historiography and Geography: Bertold Spuler on Major Works Produced in Iran, the Caucasus, Central Asia, India and Early Ottoman Turkey, with a foreword by Professor Clifford Edmund Bosworth, member of the British Academy, Singapore: Pustaka Nasional, 2003, ISBN 9971-77-488-7.
- ^ Saunders, p.52
- ^ C.P.Atwood, Encyclopedia of Mongolia and the Mongol Empire, p.424
- ^ Saunders, p.97
- ^ Saunders, J.J., "The History of the Mongol Conquests", p34. 2001, Routledge & Kegan Ltd. ISBN 978-0812217667.
- ^ В. Л. Егоров. Историческая география Золотой Орды. М.,1985.; Archivado el 10 de January de 2012 en Wayback Machine. А. П. Григорьев. Золотоордынские ханы 60-70-х гг. XIV века: Хронология правлений //«Историография и источниковедение стран Азии и Африки», вып VII. Л., 1983.; Белая Орда // БСЭ. Т.3. Данную точку зрения разделяют М. Г. Сафаргалиев, Г. А. Фёдоров-Давыдов, Т. И. Султанов.
- ^ Boris Grekov and Alexander Yakubovski, "The Golden Horde and its Downfall"
- ^ Golden Horde was also known as the Kipchak Khanate. It was established and initially ruled by the Chinggissid Mongols officering a predominantly Turkic army of Kipchak-Kumans, Bulgars, and Oghuz over a predominantly Turkic population. Grousset, R., The Empire of the Steppes, 1970, p.393, Rutgers University Press
- ^ Singer, Amy. "Constructing Ottoman Beneficence", p86. Published 2002, SUNY Press. ISBN 0791453510.
- ^ Lane, George. "Genghis Khan and Mongol Rule", p13. Published 2004, Greenwood Publishing Group. ISBN 0313325286
- ^ Lewis, Bernard. "Islam in History Ideas, People, and Events in the Middle East", p204. Published 2001, Open Court Publishing. ISBN 0812695186.
- ^ Dale, Stephen Frederic. "The Garden of the Eight Paradises", p136. Published 2004, BRILL. ISBN 9004137076
- ^ Thackston 1996
- ^ Findley 2005
- ^ Saunders 1970, p.177
- ^ Lua error in package.lua at line 80: module 'Module:Citation/CS1/Suggestions' not found.
- ^ Lua error in package.lua at line 80: module 'Module:Citation/CS1/Suggestions' not found.
- ^ Abbas Amanat, The Pivot of the Universe: Nasir Al-Din Shah Qajar and the Iranian Monarchy, 1831–1896, I.B.Tauris, pp 2–3
- ^ Richard N. Frye and Lewis V. Thomas. The United States and Turkey and Iran, Harvard University Press, 1951, p. 217