Bumin
Template:Cedule Template:Sloh Template:Infobox - panovník Template:Obsahuje čínský text Bumin-kagan nebo Bumen-kagan (staroturečtina: 10px|Znak písmene N10px|Znak písmene G10px|Znak písmene Q 10px|Znak písmene N10px|Znak písmene M10px|Znak písmene O10px|Znak písmene B, Bumin qaγan,) také Illig-kagan (Template:Čínsky) nebo osobním jménem: Ašına Tumen (Template:Čínsky) (551 – † 552),[pozn. 1] byl zakladatel a první vládce turkuckého kaganátu, kterému vládl s titulem Illig-kagan čili král králů.
Vládu nad Turky žijícími na jižním Altaji zdědil roku 534. Rozšířil ovládané území až k Chuang-che, roku 545 získal uznání od říše Západní Wej, následující rok si podrobil kmeny Oguzů-Uzů (Tie-leové). Roku 551 porazil Žuan-žuany a ovládl většinu mongolských stepí. Prohlásil se kaganem, po několika měsících však zemřel.
Život
editBumin byl nejstarší syn Ašına Tuwu-Ta-jabgu (Tuwy) z rodu Cu-ku (Ašına). Tuwa vládl svazu dvanácti kmenů žijících na svazích jižního Altaje, (Severní Liang)[1] kteří si říkali Turci (či Modří Turci; pro odlišení od současných Turků jsou historiky označováni jako Turkuti, či Turkité). Turci byli vazaly Žuan-žuanů, kterým odváděli daň ve výrobcích ze železa.[2] Turecká produkce železa, zejména zbraně, měla pro Žuan-žuany velký význam.[3] Žuan-žuanský kaganát ovládal mongolské stepi od Altaje až k Velkému Chinganu v Mandžusku.
Roku 534 Bumin po otci zdědil postavení náčelníka Turků, s titulem veliký jabgu čili princ.[2] Postupně rozšířil svou moc na východ, až se roku 542 Turci objevili na březích Chuang-che. Zde měnili s Číňany říše Západní Wej koně za obilí a hedvábí. Místní wejské úřady však obchodu bránily, kočovníci reagovali nájezdy.[2] Současně roku 542 Oguzové-Uzové (Tie-leové [pozn. 2]) žijící v západním Mongolsku od Altaje až k Bajkalu,[6] povstali proti Žuan-žuanům, ale byli poraženi, přičemž jejich vůdce našel azyl v severovýchodní Číně – říši Východní Wej. Říše Západní Wej, přesněji faktický vládce říše, císařův rádce Jü-wen Tchaj, se rozhodl uzavřít s Turky spojenectví. Roku 545 wejské poselstvo[pozn. 3] přibylo k Turkům a ti se přihlásili k alianci s Západními Weji.[2][7] Navázání diplomatických styků s Čínou pozvedlo Buminovu autoritu mezi kočovnými kmeny Mongolska.
Následující rok turečtí vyslanci přivezli do wejské metropole Čchang-anu tribut a potvrdili svazek.[8] Současně Bumin zaútočil na Oguzy-Uzy (Tie-leové), opět povstavší proti Žuan-žuanům, a podrobil si je.[6][pozn. 4] Poté požádal žuan-žuanského kagana Anakueje o ruku jeho dcery.[6] Kagan žádost odmítl slovy: „Jsi můj kovář, jak se jen opovažuješ vyslovit takový návrh?“[9] Odvetou Turci uvěznili kaganovy posly a upevnili spojenectví s říší Západní Wej – roku 551 Bumin požádal o manželství s princeznou dynastie Západní Wej, wejská vláda souhlasila a poslala mu princeznu Čchang-le.[9] Téhož roku k pohřbu wejského císaře Wen-tiho Bumin vyslal poselstvo s darem dvou set koní.[10]
Posíleni Oguzskými-Uzskými (Tie-leové) oddíly Turci zaútočili na Žuan-žuany[8] a roku 551 porazili Anakuejovy síly v bitvě na severu Chuaj-chuangu[10] (v dnešní prefektuře Čang-ťia-kchou), žuan-žuanský kagan poté spáchal sebevraždu. Bumin se naopak roku 551[8] prohlásil kaganem turecké říše s titulem „Illig-kagan“.[pozn. 5]
Bumin zemřel koncem[9] roku 552, několik měsíců po svém prohlášení kaganem.[8] Jeho postavení nakrátko převzal syn Ašına Kelo (Kara Issik), roku 553 se kaganem stal další syn Ašına Sıťin (Kušu Mukan). Oba vládli ve východní polovině říše, zatímco Buminův mladší bratr Ašına Ši (Istemi) spravoval s titulem jabgu západní část turkuckého státu. Po Buminově smrti turkucký kaganát dále expandoval a za méně než století se rozšířil na většinu centrální Asie.
Odkazy
editPoznámky
edit- ^ V Tajná kronika Mongolů
- ^ Tili (Tiele) (Template:Čínsky, obvyklou fonetikou: Ty-ly) nebo také
Tiele (Template:Čínsky, obvyklou fonetikou: Tye-le) nebo také
Čıle (Tiele) (Template:Čínsky, obvyklou fonetikou: Čı-le) nebo také
Kaoke (Tiele) (Template:Čínsky nazev, který nesli v období Severního Wej (Tabgačové), nebo také
Čulu (Tiele) Template:Čínsky což je alternativní název „Tiele“. Tieleové byli sbírkou kmenů z různých etnik turkického původu. V turkických jazycích také nazývání Tele, byli roku 357 vytlačeni z Mongolska Sien-piy a založili stát v Turpanu. Tato skupina zahrnovala kmeny Sır-Tardušů (Se-jenta), Basmalů (Pa-si), Oguzů (Wu-chu), Chazarů (Che-san), Alanů (A-lan), J. Kyrgyzů (Che-ku), Tuvānců (Tuva-la) a Jakutů (Kuli-kan) z Bajkalského regionu.[4][5] - ^ V čele s An Nuopantou (Nanaj-Banduem), Sogdijcem z Buchary žijícím na severozápadě wejského státu, v Che-si.[2]
- ^ Podle čínských kronik jich bylo na 50 tisíc rodin.[8]
- ^ Část historiků datuje bitvu s Žuan-žuany a prohlášení Bumina kaganem rokem 552.[11]
Reference
edit- ^ Template:Citace monografie
- ^ a b c d e Template:Citace monografie
- ^ Template:Citace monografie
- ^ Template:Citace monografie
- ^ Template:Citace monografie
- ^ a b c Template:Citace sborníku
- ^ Template:Citace monografie
- ^ a b c d e Kljaštornyj, Sultanov, s. 105.
- ^ a b c Gumiljov, s. 31.
- ^ a b Template:Citace monografie
- ^ Např. Gumiljov, s. 31; Fajzrachmanov, s. 91–92.;Template:Citace monografie
Související články
editTemplate:Turkučtí kagani z Ašınovské dynastie
Kategorie:Turkičtí kagani Kategorie:Úmrtí 552 Kategorie:Muži