Staroturečtina

Template:Cedule Template:Sloh Staroturečtina také Orchonská turečtina^[1] (Východní staroturečtina, Stará ujgurština) je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v Turkuckých a Ujgurských nápisech z doby mezi 7. - 13. stoletím.^[2] Jedná se o nejstarší doložený člen jihovýchodní (Ujgurské) turkické větve, který existuje v současné Čagatajštině: Ujgurském a Západojugurském jazyce.

Staroturečtina je doložena v mnoha písmových variantách (skriptech), včetně Orchonsko-Jenisejských runiformních skriptech, Staroujgurského písma (forma sogdijského písma), bráhmí a manichejského písma.

Zdroje

Zdroje staroturečtiny jsou rozděleny do tří skupin:

7. - 10. století: orchonské nápisy v Mongolsku a Jenisejské pánvi (orchonská turečtina, nebo skutečná staroturečtina).^[3]
9. - 13. století: ujgurské rukopisy ze Sin-ťiangu, (stará ujgurština), v různých skriptech včetně bráhmí, manichejském, syrském a ujgurském písmu.^[3]
11. století: karachánidské rukopisy, většinou psané v arabském písmu (karachánidská turečtina). Karachánidská sbírka obsahuje 6 500 básní, Qutaδγu bilig "moudrost, která přináší štěstí", což je arabsko-turkický slovník a "přehled turkických dialektů" od Mahmúda Kašgarského. Tato větev je někdy nazývána jako středoturečtina.

Srovnání s dnešními turkickými jazyky

Tabulka ukazuje výrazy čísel od 1 do 10 v 6 dněšních turkických jazycích v latinkovém přepisu.

číslo	Staroturečtina	Turečtina	Tuvinština	Kazaština	Kaškajština^[4]	Krymčačtina^[5]
1	Bir	Bir	Bir	Bir	Bir	Bir
2	Eki	İki	İyi	Yeki	İki	Eki
3	Üç	Üç	Üş	Üş	Üç	Üç
4	Tört	Dört	Dört	Tört	Dört	Dort
5	Beş	Beş	Beş	Bes	Beş	Beş
6	Altı	Altı	Aldı	Altı	Altı	Altı
7	Yeti	Yedi	Çedi	Jeti	Yedi	Yedi
8	Sekiz	Sekiz	Ses	Segiz	Sekiz	Sekiz
9	Tokuz	Dokuz	Tos	Toğız	Dokuz	Tokuz
10	On	On	On	On	On	On

Odkazy

Reference

Template:Překlad

^ Wolfgang-Ekkehard Scharlipp Die frühen Türken in Zentralasien , S. 68f. - diese Benennung geht zurück auf Talat Tekin und auf Vilhelm Thomsen, dem Entzifferer der Orchon-Inschriften
^ Prof. Dr. Muharrem Ergin, Türk Dil Bilgisi, Bayrak Basım/Yayım/Tanıtım, İstanbul, 2002, s. 14
^ ^a ^b Scharlipp, Wolfgang (2005). Die alttürkische Literatur, p.11 ff. Verlag auf dem Ruffel, Engelschoff. ISBN 3-933847-14-1.
^ Kaškajština je turkické nářečí provincie Fárs v Íránu blízké azerštině, jižní azerština
^ Krymčačtina je jedno ze tří nářečí krymských Tatarů

Template:Pahýl Template:Autoritní data

Kategorie:Turkické jazyky

[1] Wolfgang-Ekkehard Scharlipp Die frühen Türken in Zentralasien , S. 68f. - diese Benennung geht zurück auf Talat Tekin und auf Vilhelm Thomsen, dem Entzifferer der Orchon-Inschriften

[2] Prof. Dr. Muharrem Ergin, Türk Dil Bilgisi, Bayrak Basım/Yayım/Tanıtım, İstanbul, 2002, s. 14

[scharlipp-3] Scharlipp, Wolfgang (2005). Die alttürkische Literatur, p.11 ff. Verlag auf dem Ruffel, Engelschoff. ISBN 3-933847-14-1.

[4] Kaškajština je turkické nářečí provincie Fárs v Íránu blízké azerštině, jižní azerština

[5] Krymčačtina je jedno ze tří nářečí krymských Tatarů

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]