Válka v Afghánistánu (2001–současnost)
Template:Aktualizovat Template:Infobox - válka Válka v Afghánistánu je probíhající konflikt,Template:Fakt/dne který začal 7. října 2001 jako součást Operace Trvalá svoboda, která byla odpovědí Spojených států, Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky 11. září 2001. Jako cíl invaze bylo stanoveno zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy, zničení islamistického režimu Tálibánu, který Al-Kaidu podporoval a poskytoval jí bezpečné zázemí, nastolení míru, ochrana obyvatelstva, rekontrukce zničených oblastí, výcvik afghánské policie a armády a pomoc s ustanovením státní samosprávy.[1]
Takzvaná Bushova doktrína určovala, že Spojené státy nebudou rozlišovat mezi teroristickými organizacemi a státy či vládami, které je budou ochraňovat.
V současnosti[kdy?] probíhají v Afghánistánu dvě paralelní vojenské operace:Template:Fakt/dne
- Operace Trvalá svoboda (Operation Enduring Freedom - OEF) je americkou operací, které se účastní také několik koaličních partnerů.[2]
- International Security Assistance Force (ISAF) vznikla koncem prosince 2001 z pověření Rady bezpečnosti OSN s cílem zajistit Kábul a okolní území. V roce 2003 kontrolu nad ISAF převzalo NATO. V roce 2009 působilo v rámci ISAF 64 500 vojáků ze 42 zemí. V ISAF mají Spojené státy 29 950 vojáků, Česká republika 300 vojáků.[kdy?] Při posledním velkém útoku na Českou vojenskou základnu 8. července 2014 padlo 5 vojáků (David Beneš, Ivo Klusák, Jaroslav Lieskovan, Libor Ligač a Jan Šenkýř). Třetí jmenovaný zemřel při transportu do nemocnice. Všichni byli 28. října vyznamenáni medailí za Hrdinství (im memorian) prezidentem Milošem Zemanem.
Spojené státy a Spojené království zahájily leteckou bombardovací kampaň v koordinaci s pozemní ofenzívou Severní aliance. Koordinaci zajišťovaly především speciální síly států NATO.
Spojencům se sice podařilo svrhnout vládu Talibanu, kterému se v pozdějších letech podařilo opět nabrat síly.[3] Kampaň byla oproti původním očekávaní méně úspěšná. Nedosáhla totiž cíle omezit působení Al-Kaidy.[4]
Od roku 2006 ohrožuje stabilitu Afganistanu zvýšená aktivita povstalců z hnutí Taliban, rekordně vysoká úroveň produkce opia[5][6] a slabá vláda s minimální kontrolou oblastí mimo hlavní město Kábul.[7] Roste rovněž napětí mezi Pákistánem a Spojenými státy, kvůli podpoře Talibanu na Paštúny obývaných Federálně spravovaných kmenových územích a americkým útokům na pákistánské území za pomocí bezpilotních letadel.
Průběh války
editnáhled|vlevo|Vojenská situace v Afghánistánu v roce 2017:
Usáma bin Ládin, hlavní sponzor sítě Al-Kaida, žil v Afghánistánu ovládaném hnutím Taliban, kde vedl výcvikové tábory teroristů.[8] Po teroristických útocích na americké velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998 americké námořnictvo bombardovalo teroristické výcvikové tábory střelami s plochou dráhou letu odpalovanými z ponorek. Rada bezpečnosti OSN v reakci na útok na americké ambasády vydala v letech 1999 a 2000 rezoluce číslo 1267 a 1333 namířené proti Talibanu, které obsahovaly finanční sankce a zákaz dovozu vojenského zařízení.
7. října 2001 v reakci na teroristické útoky 11. září a neochotu vydat bin Ládina z Afghánistánu, začal prezident USA George W. Bush válku, kdy se spokojil pouze s první rezoluzí RB OSN, tedy s tím, že Taliban na území Afghánistánu byl označen za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. G. Bush neměl trpělivost, aby počkal na druhou větu, kterou by mu RB OSN dala "zmocnění použít všech dostupných prostředků"[9] Šlo o letecké údery Spojených států a Spojeného království na pozice hnutí Taliban v Afghánistánu.
Taliban byl od 14. října 2001 ochotný jednat o vydání Bin Ládina, což ale George W. Bush odmítl.[10] Do roku 2003 šlo pouze o válku vedenou jednotlivými státy. Až když v roce 2003 přebírali dva členové NATO /SRN a Nizozemsko/ velení za jednu z misí, otevřely se dveře pro převzetí celé mise Aliancí.[11] Operace Trvalá svoboda zahájená v roce 2001 v podstatě pokračuje v Afghánistánu dodnes.Template:Fakt/dne
Statistika
editNáklady na válku pro Spojené státy na začátku roku 2017:[12]
- cena války denně: 100 milionů amerických dolarů
- celkem: 750 miliard dolarů
- cena války za vojáka a za rok: 2 100 000 dolarů
IPPNW, celosvětová skupina 63 národních lékařských organizací, odhaduje, že za deset let trvání války v Afghánistánu zahynulo 220 000 lidí.[13]
Kritika
editSpojené státy v roce 2009 přiznaly, že používají ve válce v Afghánistánu munici s bílým fosforem. Při útocích proti nepřátelským objektům došlo také k zasažení afghánských civilistů. Podle Ženevských konvencí je použití bílého fosforu proti lidem zakázáno. Bílý fosfor je nebezpečnou chemickou zbraní, která způsobuje strašlivé popáleniny.[14][15]
V roce 2010 prozradil whistleblower mezi vojáky, že skupina amerických vojáků, kteří si říkali Kill Team, zavraždila nejméně tři afghánské civilisty a části jejich těl pak sbírala jako trofeje. Pět vojáků obviněných z vraždy stanulo před vojenským soudem.[16][17]
Při sérii opakovaných útoků americké armády 3. října 2015 v Kundúzu na nemocnici, kterou provozuje organizace Lékaři bez hranic, zahynulo 42 lidí včetně lékařů a nemocničního personálu.[18] Americká armáda útok označila za kombinaci neúmyslných lidských selhání, technických chyb a špatného postupu a zahájila kázeňské řízení s 16 vojáky.[19] Prezident Obama[20] a velitel spojeneckých sil v Afghánistánu John Campbell se za útok omluvili.[19]
Z uniklých dokumentů vyplývá, že při náletech bezpilotních letounů v Afghánistánu tvořili civilisté přibližně 90% obětí.[21] Podle Amnesty International se Spojené státy při útocích bezpilotních letounů dopouštějí válečných zločinů, protože při útocích umírá velké množství neozbrojených civilistů.[22] Útoky bezpilotních letounů označil za porušení mezinárodního práva také vyšetřovatel OSN Ben Emmerson.[23]
Reference
edit- ^ https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/valka-afghanistan-isaf/r~i:wiki:1133/
- ^ Template:Citace elektronického periodika
- ^ Lua error in package.lua at line 80: module 'Module:Citation/CS1/Suggestions' not found.
- ^ "Afghanistan: and the troubled future of unconventional warfare".
- ^ "Opium Harvest at Record Level in Afghanistan".
- ^ "Afghanistan opium at record high".
- ^ "Afghanistan could return to being a 'failed State'".
- ^ "Osama bin Laden Wealthy Saudi exile is a terrorist mastermind".
- ^ Template:Citace periodika
- ^ Bush rejects Taliban offer to hand Bin Laden over, The Guardian
- ^ Template:Citace monografie
- ^ [1]
- ^ Cite error: Invalid
<ref>
tag; no text was provided for refs namedtyden
; see Help:Cite errors/Cite error references no text (). - ^ "EXCLUSIVE – Afghan girl's burns show horror of chemical strike". Reuters India. 8. května 2009. Retrieved 2 December 2009.
{{cite news}}
: Check date values in:|date=
(help) - ^ Chivers, C. J. (19. dubna 2009). "Pinned Down, a Sprint to Escape Taliban Zone". New York Times.
{{cite news}}
: Check date values in:|date=
(help) - ^ "Murder in Afghanistan: SPIEGEL TV's 'Kill Team' Documentary". Spiegel Online. January 4, 2011.
- ^ Hersh, Seymour M. (March 22, 2011). "The 'Kill Team' Photographs". The New Yorker.
- ^ 42 mrtvých. Pořád nevím, proč Američané na naší nemocnici zaútočili, říká Maďar. Lidovky. 3. října 2016.
- ^ a b http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1770874-americka-armada-za-utok-na-nemocnici-lekaru-bez-hranic-potresta-16-vojaku
- ^ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1597515-obama-se-omluvil-za-bombardovani-nemocnice-v-kunduzu
- ^ "Obama-led drone strikes kill innocents 90% of the time: report". The Washington Times. 15. října 2015.
- ^ "Obama válečným zločincem? Kvůli zabíjení civilistů drony". Týden. 22. října 2013.
- ^ "Amnesty: Amerika páchá skrze drony válečné zločiny". Aktuálně.cz. 22. října 2013.
Související články
editTemplate:Portály Template:Autoritní data
Kategorie:Válka proti terorismu Kategorie:Války USA Kategorie:Války 21. století Kategorie:Války NATO Kategorie:Partyzánské války Kategorie:Invaze Kategorie:Války Austrálie Kategorie:Války Chorvatska Kategorie:Války Nového Zélandu