Beta Wikipedia

Olomouc

Template:Různé významy Template:Infobox - statutární město náhled|Model centra Olomouce na Horním náměstí náhled|Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Olomouc (rod ženský, v místním úzu i mužský;[1][2] hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz; polsky Ołomuniec; Template:Vjazyce2, latinsky Olomucium) je statutární a univerzitní město v České republice, centrum Olomouckého kraje, metropole Hané a historická metropole celé Moravy. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije Template:Počet obyvatel obyvatel, a je tak šestým nejlidnatějším městem ČR. V její širší aglomeraci žije zhruba 450 tisíc obyvatel.[3]

Olomouc byla ve středověku třetím největším městem zemí České koruny (po Praze a Vratislavi) a soutěžila s Brnem o status centra Moravy. To se však změnilo poté, co město okupovala armáda Švédského impéria v letech 1642 až 1650. V polovině 18. století bylo město přebudováno na mocnou pevnost a Olomouc bývala významným obranným centrem, sídlem silné vojenské posádky. V následujících letech tu vyrostlo mnoho kasáren, cvičišť, skladišť a dalších objektů, které využívala armáda i po zrušení pevnosti v roce 1884, po dobu Československé republiky (kdy vzniklo též významné letiště v Neředíně), i po druhé světové válce. Od roku 1968 byla v Olomouci i velice početná okupační posádka Sovětské armády. Do roku 2013 sídlilo v Olomouci Velitelství společných sil AČR, do té doby tedy město bylo hlavním centrem obrany státu.

V oblasti soudní moci je významnou institucí Vrchní soud v Olomouci. Protože je město sídlem kraje, působí zde také krajský úřad. Význam Olomouce jako vzdělanostního centra podtrhují Univerzita Palackého, nejstarší na Moravě a druhá nejstarší v Česku, Vědecká knihovna a Slovanské gymnázium, nejstarší nepřetržitě fungující střední škola na Moravě s českým vyučovacím jazykem. Dnes je nejen sídlem arcibiskupství a metropolity římskokatolické moravské církevní provincie, ale také centrem pravoslavné církve na Moravě.[4] Pro svou atmosféru a historické pamětihodnosti je Olomouc vyhledávaným místem konání mezinárodních konferencí a festivalů. Více než padesátiletou tradici má Academia Film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Probíhá tu též významný český divadelní festival Divadelní Flora, dále pak Flora Olomouc, mezinárodní výstava zaměřená na zahradnictví a pěstování rostlin s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků. Oblíbený je rovněž Podzimní festival duchovní hudby či Mezinárodní varhanní festival. Své fanoušky si již našly také mladší akce – květnový Beerfest i srpnový Flamenco festival.

Olomouc je známá historickými památkami, sloup Nejsvětější Trojice je od roku 2000 zařazen mezi světové dědictví UNESCO a její historické jádro je městskou památkovou rezervací, po pražské druhou nejvýznamnější v Česku.[5][6]

Jméno

edit

Původ jména Olomouc je etymologicky sporný. Někdy se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc by měla souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale).Template:Doplňte zdroj

Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -jь (j'), asimilovanou v -c, a znamenalo by „ves v Olomútově vlastnictví“ (podobně Bolelouc – Bolelútův majetek). Tento výklad zmiňovali jako jediný například Václav Ertl či Alena Polívková. Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara, viz Caesarova kašna), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.Template:Doplňte zdroj

Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208.

Tradičním problémem je rod názvu. Původně byla všechna jména tohoto typu (Boleslav, Dobříš, Litomyšl) mužského rodu, který si podržela nejméně do 16. století, většinou i déle. U většiny z těchto jmen proběhla postupně od 17. století (sporadicky již od 16.) především v nářečí centrální části Čech změna z mužského rodu na ženský, vymizením měkkého jeru a příklonem ke gramatickému typu obuv, zatímco v některých okrajových nářečích Čech (ale i například v Dobříši) a na Moravě a ve Slezsku si podržela mužský rod. Hranici mezi mužským a ženským rodem u jmen typu Olomouc popsal R. Šrámek v publikaci L. Hosák, R. Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha, 1980. Ertlova kodifikace jmen typu Olomouc stanovila v roce 1929 jako spisovný pouze ženský tvar, a to v duchu teze, že kdo porušuje jednotu spisovné češtiny, páše největší kulturní hřích na potomstvu, a kulturní úroveň jednotlivých krajů se nejlépe projevuje dobrovolným podřizováním individuálních zvláštností místních jednotné spisovné češtině.[7][8][9][10] V roce 1930 se olomoučtí radní obrátili na Zemský úřad v Brně, aby rozhodl v otázce jmenného rodu názvu města. Ten si nechal vypracovat lingvistický rozbor u profesora Karlovy univerzity Josefa Zubatého, který prokázal, že správný je rod ženský. Toto bylo i úředně potvrzeno ministerstvem vnitra v témže roce.[11]

Ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku – Bystrc, Třeboň, Třebíč, Dobříš), v místním úzu je ale často používán původní a v nářečích zachovaný rod mužský a skloňování podle vzoru stroj.[1] V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu. V nespisovné řeči se také někdy užívá slangových variant Olmík (mužského rodu) nebo Olm (podle vzoru hrad), ty ale pocházejí až ze sklonku 20. století.

Symboly města

edit

náhled|Znak města používaný v letech 1758–1918 Město používalo už od 13. století ve svém znaku i na pečetích moravské šachované orlice.[12] Rozdílem byl jen červený jazyk orlice, moravská má zlatý. Po roce 1558 se začínají objevovat v rozích majuskulní písmena SPQO, což znamená „Senatus PopulusQue Olomucensis“ (senát a lid olomoucký), jako odkaz na zkratku římské říše SPQR. V roce 1758 znak polepšila císařovna Marie Terezie přidáním babenberského štítku na prsa orlice, který byl na památku neúspěšného obléhání Prusy ovinut zlatým řetězem a na kterém bylo uvedeno FMT (iniciály císařů Františka I. a právě Marie Terezie).[13] Po roce 1918 byly tyto iniciály odstraněny a k žádosti města došlo roku 1934 k úplnému návratu k prosté šachované orlici.[14] Roku 1993 se písmena SPQO vrátila. Autorem poslední úpravy znaku je známý olomoucký heraldik a přední znalec této problematiky Jiří Louda.

V roce 2008 získalo město nové logo.[15] Základním prvkem logotypu je motiv šachovnice vycházející z moravské orlice, resp. heraldického znaku města. Z něj čerpá i červeno-bílá barevnost. Autorem loga města je grafik Jan Kolář.

Dějiny

edit

Template:Podrobně Template:P-citát

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

  • Mladý paleolit (40 000 – 10 000 př. n. l.) – z této doby nalezeny kamenné nástroje na území města
  • Neolit (6 000 př. n. l.) – souvislé osídlení, nálezy kultury s lineární keramikou
  • 1. století, období markomanských válek (166–180) – objeveny zbytky římského tábora v lokalitě Olomouc-Neředín, nejsevernější doložený pobyt Římanů na území střední Evropy severně od Dunaje
  • 6. století – příchod prvních Slovanů, vznik zemědělské osady (nejstarší trvale obydlené sídlo v České republice)[16]
  • konec 7. století – vznik opevněného slovanského hradiště (nejstarší v České republice) na předměstích Povel a Nové Sady (1,5 km jižně od současného historického centra)[16]
  • počátek 9. století – dobytí starého a postavení nového, velkomoravského hradiště na Petrském návrší[16]
  • 10. století – krátkodobý zánik a znovuobnovení olomouckého hradiště, příliv nových obyvatel (pravděpodobná souvislost se zánikem Velkomoravské říše)[16]
  • polovina 10. století – vláda Přemyslovce Boleslava I., Olomouc je jedním z vojensko-správních středisek Přemyslovců na trase transevropské obchodní magistrály Řezno–Praha–Libice–Olomouc–Krakov–Kyjev[16]
  • 1019 – Morava připojena k přemyslovským Čechám, hlavním mocenským centrem je v té době Olomouc, kde sídlí knížetem Oldřichem dosazený Břetislav, budoucí český kníže
  • 1021 – Břetislav unesl z kláštera ve Svinibrodu dceru bavorského velmože Jitku a žil s ní na olomouckém hradě. Historici v současnosti vedou diskuze, zda Břetislav sídlil ještě na starším hradišti na Petrském návrší, kde je dnes Arcibiskupský palác a Tereziánská zbrojnice, nebo už na Václavském návrší, kde stojí katedrála a kde byl olomoucký hrad v následujících staletích
  • 1063 – v Olomouci bylo knížetem, později králem Vratislavem II. obnoveno biskupství
  • kolem 1070 – založení nového kamenného olomouckého hradu
  • 1077 – dorazila na Hradisko na pozvání olomouckého údělníka Oty I. Olomouckého a jeho manželky Eufémie benediktinská kolonie, aby zde vybudovala klášter „na počest Spasitele a svatého prvomučedníka Štěpána“. Už po několika měsících vysvětil 3. února 1078 olomoucký biskup Jan na místě klášterní oratoř. Stalo se tak za přítomnosti obou fundátorů, ale i českého knížete Vratislava II. a břevnovského opata Meinharda a sázavského opata.Template:Doplňte zdroj
  • 1201 – vymírá olomoucká větev Přemyslovců, Moravu od té doby spravuje markrabí
  • 1239–48 – lokace královského města (Dolní a Horní náměstí)
  • 1306 – zavraždění krále Václava III. (vymření královské větve Přemyslovců)
  • 1314 – král Jan jmenoval privilegiem Olomouc jako první město na Moravě

náhled|Olomouc v roce 1593

náhled|Obléhání města Olomouce císařskými vojsky roku 1643 a 1644

náhled|Pamětní deska obětem nacismu

  • 1845 – odjezd prvního vlaku z Olomouce do Prahy
  • 1905 – Eduard Konrád Zirm, primář očního oddělení olomoucké nemocnice, provedl první úspěšnou transplantaci na světě, jednalo se o transplantaci oční rohovky
  • 1919 – připojením okolních obcí vzniká Velká Olomouc
  • 1939–1945 – okupace města německou armádou, připojení k Protektorátu Čechy a Morava (15. března 1939 zatčeno 800 židovských mužů a někteří z nich byli převezeni do Dachau, poté v červnu 1942 až březnu 1945 odvezeno 3498 Židů do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě)
  • 1945–1946 - vysídlení olomouckých Němců (asi čtvrtina populace města)
  • 1946 – obnovení univerzity pod názvem Univerzita Palackého, v současnosti čítající osm fakult
  • 1974–1980 připojením 15 okolních obcí vzrostla plošná rozloha města na trojnásobek
  • 1990 – obnovení pomníku T. G. Masaryka jako symbolu návratu k demokracii
  • 1995 – navštěva papeže Jana Pavla II., svatořečil zde blahoslavenou Zdislavu a Jana Sarkandera (na stotisícovém shromáždění na letišti v Neředíně)
  • 1997 – město zasáhla katastrofální povodeň, nejničivější v jeho historii
  • 2017 – celostátní setkání mládeže CSM Olomouc (15. až 20. 8. 2017)

Geografie

edit

Geografická poloha: Template:Geografické okolí Olomouc je největší město ležící na řece Moravě. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu v nivě této řeky při soutoku s Bystřicí zleva ve východní části města a s Mlýnským potokem zprava v jižní části města. Obklopuje ho úrodná krajina Hané. Město má rovinatý charakter, jen na západě a hlavně na východě je výrazně ohraničuje vyšší georeliéf, který tak Olomouc uzavírá do protáhlé sníženiny otevřené ve směru severozápad–jihovýchod. Střed města (49°35´ severní šířky a 17°15´ východní délky) leží v nadmořské výšce 219 m n. m., jeho jižní část se velmi pozvolna snižuje do nadmořské výšky 208 m n. m., naopak severovýchodní část se zvedá až do výšky 420 m n. m.[19] Template:Panorama

Podnebí

edit

Průměrný roční úhrn srážek na území města se pohybuje v rozmezí 600–1100 mm. Průměrné teploty v lednu dosahují hodnot od -1 do -4 °C, občas spadne teplota až k -15 °C. V červenci je průměrná teplota 19 °C, výjimkou však nejsou ani dny s teplotami okolo 35 °C.

Obyvatelstvo

edit

Počet obyvatel

edit

V roce 1237 město Olomouc i s předměstími obývalo 16 300 obyvatel.[20] Roku 1622 zemřelo na mor 14 tisíc lidí (neuvedeno, zda jen v Olomouci),[20] ale ještě před švédskou okupací zde žilo asi 30 tisíc obyvatel, šlo tehdy o největší město na Moravě.[21] Po odchodu Švédů v roce 1650 zůstalo v Olomouci už jen 1 675 obyvatel.[21] Mezi roky 1713–1715 propukla další morová epidemie, kterou přežilo 1 500 Olomoučanů.[20]

V roce 1900 zde žilo 21 933 obyvatel, z toho asi 15 tisíc Němců a 6 tisíc Čechů.[22] V roce 1910 počet mírně stoupl na 22 245 obyvatel, z toho kromě vojenské posádky 12 tisíc Němců a necelých 7 tisíc Čechů.[22] Po vytvoření Velké Olomouce město k roku 1920 mělo už 57 206 obyvatel, z toho téměř 40 tisíc Čechů.[22] Při sčítání lidu v roce 1930 zde napočítali ve 4 484 domech 66 440 obyvatel; 47 861 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 15 017 k německé. Žilo zde 47 771 římských katolíků, 2 603 evangelíků, 9 192 příslušníků Církve československé husitské a 2 198 židů.[23]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[24]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[25]
15 229 20 176 19 761 21 707 22 245 57 206 66 440 63 878 70 071 79 416 102 112 105 537 102 607 101 003

Velkoměstem se Olomouc stala ke konci roku 1978; největšího počtu obyvatel, 107 399, dosáhla ke konci roku 1990.[26] Pak se ale začal počet olomouckých občanů postupně snižovat. Pokles pod hranici statisíce obyvatel byl statistickým úřadem poprvé zjištěn v roce 2011.[27] V roce 2016 se Olomouc vrátila mezi velkoměsta, neboť opět překonala hranici 100 tisíc obyvatel.[28] Kromě toho do města dojíždí přes 30 tisíc lidí za prací i za studiem.[29]

Aglomerace Olomouce byla v roce 2015 vymezena poměrně široce, kromě okolních obcí a nejbližších měst Prostějov, Přerov, Lipník nad Bečvou, Šternberk a Litovel (jádro polycentrické aglomerace se zhruba 360 tisíci obyvateli) do ní byla zahrnuta i vzdálenější města jako Hranice, Uničov či Mohelnice. Takto vymezenou aglomeraci obývá zhruba 450 tisíc obyvatel, což činí 71 % obyvatel celého Olomouckého kraje.[3]

Struktura populace

edit
  •  
    Věková struktura obyvatel obce Olomouc roku 2011
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Olomouc roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Olomouc roku 2011

Představitelé města

edit

Template:Viz též Od uzákonění obecního řádu města Olomouce 6. září 1850 až do roku 1918 bylo vedení města čistě německé (s výjimkou let 1878–1886, kdy byl členem městské rady Čech F. Stejskal). Češi tvořili v Olomouci menšinu, takže v obecních volbách (i kvůli volebnímu cenzu) neměli šanci být zvoleni, což vedlo až k úplnému bojkotu obecních voleb ze strany českého obyvatelstva.[11] Nejdéle úřadujícím představitelem Olomouce v moderních dějinách byl Josef Engel, který funkci starosty zastával od listopadu 1872 až do října 1896, tedy téměř 24 let.[30]

Éra českých starostů začala až po roce 1918, kdy bylo město rozšířeno připojením mnoha okolních obcí a kdy v sloučené Velké Olomouci převládlo etnicky české obyvatelstvo (došlo zároveň k zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro komunální volby). Za nacistické okupace stáli v čele města němečtí vládní komisaři. Po roce 1945 se struktura městské samosprávy změnila. Nejvyšším představitelem města byl předseda národního výboru, od roku 1948 do roku 1989 výlučně z řad členů KSČ. Struktura národních výborů zanikla v roce 1990. Od té doby je v čele Olomouce primátor volený zastupitelstvem. Od komunálních voleb v roce 2018 je primátorem člen hnutí ANO 2011 Miroslav Žbánek.[31]

Volby do zastupitelstva města

edit

Volby 2010

edit

V říjnových volbách do zastupitelstva zvítězila ČSSD, která tak získala 17 mandátů, dále uspěli ODS (14 mandátů), TOP 09 (6 mandátů), KSČM (5 mandátů) a KDU-ČSL (3 mandáty). Senátní volby v druhém kole vyhrál Martin Tesařík za ČSSD.

Přesto byla 19. října na radnici podepsána koaliční smlouva bez vítězné strany mezi ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jednou z hlavních změn je snížení počtu náměstků z dosavadních šesti na pět. Primátorem byl Martin Novotný; ODS s TOP 09 mají dva náměstky, KDU-ČSL jednoho. V sobotu 1. března 2014 Martin Novotný odstoupil z funkce primátora a zastupitelé zvolili na jeho místo Martina Majora.[32] Martin Novotný se poté stal neuvolněným členem Rady města Olomouce. Počet náměstků primátora tak klesl o jednoho.

Volby 2014

edit

Vo volbách do zastupitelstva se poprvé od sametové revoluce volilo v jediném obvodu.[33][34] To vyvolalo komplikace při organizaci voleb,[35] ale také vedlo ke snížení přirozeného volebního prahu a umožnilo tak lépe uspět menším volebním subjektům.

Ve volbách do zastupitelstva zvítězilo hnutí ANO 2011 se ziskem 12 mandátů, dále uspěli ČSSD (10 mandátů), ODS (5 mandátů), KDU-ČSL (5 mandátů), TOP 09 (4 mandáty), KSČM (4 mandáty) a volen sdružení Občané pro Olomouc (nezávislý, SZ a Piráti) (3 mandáty) a nová lokální strana Pro Olomouc (2 mandáty).[36]

Necelých 24 hodin po vyhlášení výsledku voleb, uzavřeli koaliční dohodu ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09.[37]

Členění města

edit

Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrálních území), které v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší. Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Křelov-Břuchotín (1975–1994), Bystrovany (1975–1992) a Samotišky (1974–1992).[38]

Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí. Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Také jejich územní působnost zcela neodpovídá územím místních částí. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.[39]

náhled|Katastrální území Olomouce náhled|Komise městských částí Olomouce

místní část katastrální území komise městské části počet obyvatel
(26. 3. 2011)[40]
Bělidla Bělidla Staré Hodolany a Bělidla 779
Černovír Černovír Černovír a Klášterní Hradisko 943
Droždín Droždín Droždín (web) 1 184
Hejčín Hejčín Hejčín 2 570
Hodolany Hodolany Nové Hodolany
Staré Hodolany a Bělidla		 8 634
Holice Holice u Olomouce Holice (web) 3 923
Chomoutov Chomoutov Chomoutov (web) 1 007
Chválkovice Chválkovice Chválkovice 2 318
Klášterní Hradisko Klášterní Hradisko Černovír a Klášterní Hradisko 1 817
Lazce Lazce Lazce 5 983
Lošov Lošov Lošov 676
Nedvězí Nedvězí u Olomouce Nedvězí 425
Nemilany Nemilany Nemilany 993
Neředín Neředín Neředín 9 628
Nová Ulice Nová Ulice Nová Ulice
Tabulový Vrch		 19 153
Nové Sady Nové Sady u Olomouce Nové Sady 13 747
Nový Svět Nový Svět u Olomouce Nový Svět 992
Olomouc Olomouc-město Olomouc – střed
Olomouc – západ		 11 625
Pavlovičky Pavlovičky Pavlovičky 490
Povel Povel Povel 8 676
Radíkov Radíkov u Olomouce Radíkov 313
Řepčín Řepčín Řepčín 1 241
Slavonín Slavonín Slavonín 2 265
Svatý Kopeček Svatý Kopeček Svatý Kopeček 792
Topolany Topolany u Olomouce Topolany 357
Týneček Týneček Týneček 472

Instituce a správní území

edit

[[Soubor:Olomouc town hall 2008.jpg|náhled|Olomoucká radnice s orlojem]] [[Soubor:Olomoucky Orloj.jpg|náhled|upright|Olomoucký orloj]] Template:Viz též Olomouc je krajským městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Olomouc se skládá ze 95 obcí, ORP z 45 obcí. Olomoucký kraj spravuje krajský úřad a jeho odbory (dopravy, zdravotnictví, školství, sociální, dotační aj.) a správu vlastního města vykonává Magistrát statutárního města Olomouce. Z celostátních institucí je Olomouc oficiálně sídlem České lékařské komory nebo Agrární komory České republiky. Dále zde sídlí např. územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu, pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Hasičský záchranný sbor České republiky Olomouckého kraje či Krajská hygienická stanice Olomouc.

Město je významným církevním centrem, což potvrzuje Arcibiskupství olomoucké, povýšené roku 1777 z původního biskupství založeného už roku 1063. Po vzniku Československa byla zřízena také Olomoucká diecéze Církve československé husitské. Olomouc je kromě toho tradičním vojenským městem, sídlilo zde Velitelství pozemního vojska a od 1. prosince 2003 bylo v Olomouci sídlo Velitelství společných sil Armády České republiky. Je zde umístěno i velitelství Vojenské policie Olomouc.

Z justičních institucí je významným Vrchní soud v Olomouci spolu s Vrchním státním zastupitelstvím, které mají působnost na prakticky celém území Moravy a Slezska. Sídlí zde také Okresní soud v Olomouci spolu s příslušným okresním státním zastupitelstvím, ale i přes existenci samosprávného Olomouckého kraje není v Olomouci samostatný krajský soud, působí zde jen pobočka Krajského soudu v Ostravě a ostravského krajského zastupitelství. U okresního soudu je umístěna vazební věznice.

Kultura

edit

Rozhlas

edit

Divadla

edit

[[Soubor:Moravske divadlo.jpg|náhled|Moravské divadlo Olomouc]]

Muzea a další instituce

edit

náhled|Vlastivědné muzeum, bývalý kostel sv. Kláry náhled|Arcidiecézní muzeum

Knihovny

edit

Nakladatelství

edit

Bývalá nakladatelství

edit

Galerie

edit
  • Afas galerie
  • Ateliér Kateřiny Dostálové
  • Galerie Patro
  • AbaKus-Art, internetová galerie
  • Galerie 1499
  • Galerie Bohéma
  • Galerie Caesar
  • Galerie W7
  • Galerie G
  • Galerie Hesperia
  • Galerie informačního centra Univerzity Palackého
  • Galerie Kopeček, Olomouc-Svatý Kopeček
  • Galerie Labyrint
  • Galerie Mona Lisa
  • Galerie Podkova
  • Galerie Rubikon
  • Galerie Skácelík
  • Galerie U Mloka
  • Umělecké centrum Univerzity Palackého
  • Galerie Jola (Dolní náměstí Olomouc)
  • Galerie XY
  • Galerie Véčko
  • Basement Project
  • HROB
  • Vitrína Deniska

Výstavy

edit

V roce 1966 zde začaly zahradnické Olomoucké výstavní sady, které se roku 1970 již označovaly jako Flora Olomouc. V roce 2000 vznikla společnost Výstaviště Flora Olomouc, a. s. V roce 2006 výstaviště navštívilo 222 550 návštěvníků. V roce 2007 bylo Výstaviště Flora Olomouc z hlediska počtu návštěvníků (nikoliv turisticky) s 200 506 návštěvníky třetím nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji.[41]

Kulturní akce

edit

Cena města Olomouce

edit

Zastupitelstvo města na návrh rady města uděluje Cenu města Olomouce – ocenění významné činnosti nebo díla se zřetelným časovým přesahem, a to v některé z těchto oblastí: hudba, přírodní vědy, užité umění, architektura a urbanismus, výtvarné umění, technický pokrok, literární činnost, dramatické umění, společenské vědy, hospodářský rozvoj, sport, žurnalistika a publicistika, jiné. Cena města je udělována od roku 1998, za tuto dobu ji získalo více než 120 osobností a subjektů.[42] Ocenění je udělováno kolektivům a jednotlivcům za činnost, která je v úzkém vztahu k městu Olomouci, nebo byla vytvořena na jeho území či jinak přispívá k rozvoji města. Cena města se uděluje jednou ročně.[43] Dále uděluje Cenu za počin roku – ocenění významného jednání, konkrétního díla nebo mimořádného úspěchu v příslušném roce, a to v oblasti kultury, sportu, vědy a výzkumu, hrdinského činu a jiné.

Školství

edit

Vysoké školy

edit

[[Soubor:Zbrojnice.jpg|náhled|Informační centrum Univerzity Palackého známé jako Zbrojnice; původně tereziánská dělostřelecká zbrojnice postavená při modernizaci opevnění po válkách o rakouské dědictví na místě dřívější Stavovské akademie]] [[Soubor:Neredin halls of residence.JPG|náhled|Koleje na Neředínském kampusu Univerzity Palackého – před Sametovou revolucí se jednalo o kasárna sovětské armády]]

Vyšší odborné školy

edit

Konzervatoře

edit
  • Konzervatoř evangelické akademie Olomouc – střední a vyšší odborné vzdělání

Střední školství

edit

Gymnázia

edit

Střední odborné školy

edit

Střední odborná učiliště

edit

Architektura Olomouce

edit

Template:Viz též [[Soubor:Cathedral of Saint Wenceslas.jpg|náhled|Katedrála svatého Václava]] [[Soubor:Romansky sloh.jpg|náhled|Románská okna ve Zdíkově paláci]] [[Soubor:Holy Trinity Column.jpg|náhled|Sloup Nejsvětější Trojice]] V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na této straně historického jádra jsou také budovy Univerzity Palackého (v 19. století existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení založené v letech 1573–1576). Studuje na ní okolo 20 tisíc studentů.

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace,[pozn. 2] po pražské druhá nejvýznamnější v Česku.[5] Mezi národní kulturní památky patří Olomoucký hrad, klášter Hradisko, kostel svatého Mořice, sloup Nejsvětější Trojice a mariánský sloup se souborem barokních kašen a vila Primavesi.

Kašny

edit

Template:Podrobně [[Soubor:Caesarova kasna.jpg|náhled|Caesarova kašna]]

  • konec 17. století:
    • 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) – autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
    • 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) – stejní autoři
  • začátek 18. století:
    • 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) – autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
    • 1709 Tritónů (Náměstí republiky) – autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
    • 1725 Caesarova (na Horním náměstí) – autor: Václav Render
    • Delfínova kašna z roku 1725 od sochaře Filipa Sattlera znovuobjevená roku 2005 na dvoře ZŠ Na hradě, umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
    • 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním centrem Galerie Moritz a hotelem Národní dům) – autoři: Václav Render a Filip Sattler
  • 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera

Paláce

edit

Vily

edit

Parky v Olomouci

edit

Template:Podrobně

  • Čechovy sady
  • Smetanovy sady – roku 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
  • Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů.[44][45]
  • botanické zahrady
  • Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

Chrámy a kostely

edit

Kaple

edit

Hřbitovy

edit

V Olomouci a přidružených obcích se nachází celkem jedenáct veřejných pohřebišť: Neředín – ústřední hřbitov, Nová Ulice, Nedvězí, Slavonín, Nové Sady, Holice, Hodolany, Chválkovice, Svatý Kopeček, Černovír a Chomoutov. Památkově chráněné je funkcionalistické krematorium na hřbitově v Neředíně. Krematorium a pohřebiště spravuje městská příspěvková organizace Hřbitovy města Olomouce.[46]

Hospodářství

edit

náhled|Objekt parní vodárny v Černovíře Po zavraždění Václava III. na olomouckém hradě v roce 1306 nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.

Díky místních trhům se např. proslavily olomoucké tvarůžky. S jejich výrobou je nyní, navzdory názvu, spojeno hlavně město Loštice, důvodem pro toto pojmenování je ale skutečnost, že ačkoli se vyráběly v okolních obcích, prodávaly se pak na olomouckých trzích a odtud se staly známými ve světě. První zmínka o nich pochází už z roku 1583.[47]

Počet turistů v roce 2005 činil 111 700,[48] k roku 2006 jich do Olomouce zavítalo 113 400[48] a v roce 2007 šlo už o 121 000 turistů.[49]

Vodní hospodářství

edit

Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100% zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.).[50]

náhled|Auto Technických služeb města na svoz tříděného odpadu (papír)

Energetika

edit

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí ČEZ a.s.

Teplo vyrábí teplárna na hnědé a černé uhlí (138+31 tis.tun/rok 2012) a výtopna na mazut (pyrolýzní topné oleje) a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Veolia, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

Odpadové hospodářství

edit

Svoz odpadů zajišťují Technické služby města Olomouce, a. s. Separovaný odpad v Olomouci je svážen ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce. Pro rok 2003 šlo o 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů a 0,5 t nápojových kartonů.[51] V roce 2006 pak bylo z Olomouce svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[52] Z hlediska množství separovaného odpadu (svezeného ze širšího okolí) je k tomuto roku udáváno 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů,[51] a pro 1. pololetí roku 2007 šlo o 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů[51]. Směsný komunální odpad je od roku 2011 odvážen do brněnské spalovny SAKO, a.s.

Lesní hospodářství

edit

Lesní majetek města Olomouce na ploše 4002,96 ha (z toho 3871,56 ha je porostní půda, stav v roce 2011) spravuje akciová společnost Lesy města Olomouce a.s.[53] Hospodaření na velké části (1204 ha, 31 % celkové plochy) je silně ovlivněno kvůli ochraně přírody.[53]

První lesní majetek o rozloze 800 ha získalo město Olomouc v letech 1352–1393 v k.ú. Grygov jako dar od krále Karla IV.[53] Další lesy získalo město např. nákupem od moravského zemského hejtmana Jana z Lipé (1534, 250 ha), Václava Haugvice z Biskupic (1546, 500 ha), kardinála Ditrichštejna (1606, 1 000 ha), Liechtensteina (30. května 1936, 988 ha).[53] 8. února 1952 byl lesní majetek (3984 ha) převeden na Československé státní lesy.[53] 1. ledna 1993 převzala lesní majetek Správa lesů města Olomouce.[53] 1. října 2010 se přeměnila na akciovou společnost Lesy města Olomouce a.s.[53]

Doprava

edit

Template:Viz též [[Soubor:Olomouc, nám. Republiky, tramvaj (03).jpg|náhled|Tramvaj VarioLF na náměstí Republiky]] Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k prodloužení – byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku na Masarykově třídě přes centrum. Roku 2013 byla postavena nová trať z areálu Šantovka na Nové Sady. V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.Template:Doplňte zdroj Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.

Olomouc leží na hlavní železniční trati a má přímé spojení s Prahou, Brnem, Ostravou, Zlínem, všemi okresními městy kraje a řadou dalších významných sídel na Slovensku a v Polsku. Na území města se nachází tyto železniční stanice a zastávky: Olomouc hlavní nádraží (tratě 270, 275, 290, 301, 310), Olomouc-Smetanovy sady, Olomouc-Nová Ulice, Olomouc město, Olomouc-Hejčín, Olomouc-Řepčín (všechny na trati 275), Olomouc-Nové Sady a Nemilany (trať 301). Dále zde jsou dvě autobusové nádraží a mezinárodní letiště pouze pro Schengenský prostor v Neředíně (slouží jako centrální letiště helikoptér policie, hasičů a pro nemocnici).

Z města vychází dálnice D46 (směr Vyškov), prochází jím dálnice D35 (směr Mohelnice a Lipník nad Bečvou), dále silnice I/46 směr Šternberk, I/55 směr Přerov a řada dalších silnic druhé a třetí třídy.

Sport

edit

Kluby

edit

Sportoviště

edit
  • fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
  • fotbalový stadion 1. HFK Olomouc
  • zimní stadion HC Olomouc
  • plavecký stadion
  • lanové centrum
  • sportovní hala Univerzity Palackého
  • omega centrum sportu a zdraví
  • aqua centrum
  • fitness tribuna
  • Čajkaréna
  • atletický stadion (sokolský stadion)
  • baseballový stadión
  • golfové hřiště
  • Dům Armády Olomouc
  • Equine sport center Olomouc (parkurové závodiště)
  • Kuželna HKK Olomouc (největší v ČR)
  • Bowland bowling center Šantovka (největší v ČR)

Sportovní akce

edit

Zdravotnictví

edit

V Olomouci k roku 2002[54] bylo celkem 1 084 lékařů, počet obyvatel tak na 1 lékaře činil 96 a počet lůžek ve zdravotnictví na 1 000 obyvatel bylo 19. Působí zde tři nemocnice, 147 ordinací praktického lékaře a dalších 197 odborných ordinací a pracovišť, dále 21 lékáren a 11 ostatních zdravotnických zařízení. Celkem tak k roku 2002 šlo o 379 zdravotnických zařízení. Nejvýznamnější institucí v oblasti zdravotnictví je Fakultní nemocnice Olomouc, působí zde také Vojenská nemocnice Olomouc.

Osobnosti Olomouce

edit

Jedná se o osoby, které se ve městě narodily, zemřely anebo v něm nějakou dobu pobývaly. Osobnosti jsou řazeny podle roku narození.

Partnerská města

edit

Olomouc má následující partnerská města:[55]

Olomouc ve světě i ve vesmíru

edit

Planetka ve vesmíru

edit

Díky dr. Petru Pravcovi se planetka s číslem 30 564 v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem nazývá Olomouc. Astronom ji objevil při pozorování z hvězdárny v Ondřejově.[57]

Druh hemoglobinu

edit

Naopak šéf hemato-onkologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Karel Indrák v roce 1986 zjistil, že jednu dědičnou chorobu krve způsobuje do té doby neznámý druh hemoglobinu a pojmenoval ho po svém rodném městě.

Nová látka

edit

Když Miroslav Strnad z Univerzity Palackého společně s kolegou Jaroslavem Veselým hledali v rostlinách látku podporující jejich růst, nalezli i derivát rostlinných hormonů cytokininů, který buněčné dělení naopak brzdí. Novou látku nazvali olomoucin, při testování pak zjistili, že má protinádorové účinky a není toxická. Jméno navrhl francouzský kolega Laurent Meijer.

Pojmenování částí měst

edit

V německém městě Nördlingen, jednom z osmi partnerských měst Olomouce, lze najít Olomouckou ulici (Olmützer Strasse) nebo obdivovat Olomouckou kašnu (Olmützer Brunnen).

Navíc v příštích letech[kdy?] by měla Olomouc zanechat stopu i ve městě Antony, nedaleko Paříže (v departementu Hauts-de-Seine, Île-de-France), kde vznikne Olomoucké náměstí. Chystá se tam výstavba nové čtvrti, jejíž centrální náměstí se bude jmenovat Place d'Olomouc.

Turistické ukazatele

edit

V některých partnerských městech také upozorňují na Olomouc ukazatele, podle kterých lidé poznají, jak daleko se od města nacházejí. Nechybí například ve finském Tampere.

Odkazy

edit

Poznámky

edit
  1. ^ Roku 1778 přesunuta do Brna, po návratu roku 1782 degradována na lyceum, poté od roku 1827 opět univerzitou. Po revoluci roku 1848 ale postupně likvidována, až v letech 1860–1946 zůstala pouze samostatná teologická fakulta.
  2. ^ Podle výnosu ministerstva kultury ze dne 21. prosince 1987, čj. 16 417/87-VI/1, jsou její hranice vymezeny ulicemi Studentskou, Dobrovského a Jiřího z Poděbrad, poté linií tereziánského opevnění, ulicí Aksamitovou, třídou Svobody a Legionářskou ulicí.

Reference

edit
  1. ^ a b Template:Citace elektronické monografie
  2. ^ Nářeční distribuce typu ten Olomouc x ta Olomouc na nářeční mapě ČJA z 60. let (nezachycuje konkrétní hláskovou podobu): http://cja.ujc.cas.cz/CJA4/, 31. března 2016. (Stáhnutelné pdf, Crl+F Olomouc)
  3. ^ a b Template:Citace elektronické monografie
  4. ^ Template:Citace elektronické monografie
  5. ^ a b Template:Citace elektronické monografie
  6. ^ Template:Citace elektronické monografie
  7. ^ Template:Citace periodika
  8. ^ Template:Citace monografie
  9. ^ Template:Citace monografie
  10. ^ Template:Citace periodika
  11. ^ a b Template:Citace monografie
  12. ^ Template:Citace periodika
  13. ^ Template:Citace elektronické monografie
  14. ^ Template:Citace elektronické monografie
  15. ^ Template:Citace elektronické monografie
  16. ^ a b c d e Template:Citace sborníku
  17. ^ Template:Citace elektronické monografie
  18. ^ Template:Citace elektronického periodika
  19. ^ Template:Citace elektronické monografie
  20. ^ a b c Čechmánková, M. Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Olomouc: Jednota Orel Olomouc, asi 2008 (neuvedeno), 48 s., ISBN 978-80-254-3751-3, strana 9, 28–30.
  21. ^ a b Template:Citace monografie
  22. ^ a b c Juryšek O. Dějiny Olomouce 1017–1920. Olomouc: Votobia, 2006, 208 s. ISBN 80-7220-258-8.
  23. ^ Template:Citace monografie
  24. ^ Template:Citace monografie
  25. ^ Template:Citace elektronické monografie
  26. ^ Template:Citace elektronické monografie
  27. ^ Template:Citace elektronické monografie
  28. ^ Template:Citace elektronické monografie
  29. ^ Template:Citace elektronické monografie
  30. ^ Template:Citace periodika
  31. ^ Template:Citace elektronického periodika
  32. ^ Template:Citace elektronického periodika
  33. ^ Template:Citace elektronického periodika
  34. ^ Template:Citace elektronického periodika
  35. ^ Template:Citace elektronického periodika
  36. ^ Template:Volby.cz
  37. ^ Template:Citace elektronického periodika
  38. ^ Template:Citace monografie
  39. ^ Template:Citace elektronické monografie
  40. ^ Template:Citace elektronické monografie
  41. ^ Template:Citace elektronického periodika
  42. ^ Template:Citace elektronické monografie
  43. ^ Template:Citace elektronické monografie
  44. ^ Template:Citace elektronického periodika
  45. ^ Template:Citace elektronické monografie
  46. ^ Template:Citace elektronické monografie
  47. ^ https://www.tvaruzky.cz/historie
  48. ^ a b Template:Citace elektronického periodika
  49. ^ Template:Citace periodika
  50. ^ Template:Citace elektronické monografie
  51. ^ a b c Template:Citace periodika
  52. ^ Template:Citace periodika
  53. ^ a b c d e f g Template:Citace monografie
  54. ^ Template:Citace monografie
  55. ^ Template:Citace elektronické monografie
  56. ^ Template:Citace elektronického periodika
  57. ^ Template:Citace elektronického periodika

Literatura

edit

Externí odkazy

edit

Template:Město Olomouc Template:Okres Olomouc Template:Statutární města v Česku Template:Představitelé Olomouce Template:Administrativní dělení Česka Template:Autoritní data Template:Portály

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Haná Kategorie:Statutární města v Česku Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku Kategorie:Města s moravskou orlicí ve znaku Kategorie:Bývalá hlavní města Kategorie:Okresní města v Česku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Olomouc Kategorie:Mikroregion Olomoucko Kategorie:Krajská města v Česku Kategorie:Města v okrese Olomouc Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu

Retrieved from "https://en.wikipedia.beta.wmflabs.org/w/index.php?title=Olomouc&oldid=401230"