Beta Wikipedia

Frankfurt nad Mohanem

Template:Infobox - sídlo světa Frankfurt nad Mohanem (Template:Vjazyce2, česky zastarale též Frankobrod[1]) je město nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa. Leží na řece Mohanu.

Frankfurt je také přezdíván „Bankfurt“, protože je finančním srdcem Evropy, v jehož centru sídlí bankovní instituce světového významu. Tato oblast Frankfurtu se nachází na jednom břehu řeky Mohanu a je podle něj označována „Mainhattan“.[2] Frankfurt nad Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním a internetovým uzlem.

Geografie

edit

Frankfurt nad Mohanem, ležící na obou březích Mohanu, se rozkládá se na ploše 24 830,6 hektarů, ze severu na jih čítá délku 23,3 km, z východu na západ 23,4 km. Obvodová hranice města je dlouhá 113 km. Nejvyšším bodem Frankfurtu je Berger Warte (212 m n. m.), nejnižším je břeh Mohanu v oblasti Frankfurt/Sidlingen/Okriftel (88 m n. m.) Centrem města je náměstí An der Hauptwache, které je zároveň dopravním uzlem a nákupním centrem. Délka břehu řeky Mohan v rozmezí hranic Frankfurtu je 16 km.

Historie

edit

Frankfurt nad Mohanem byl poprvé zmíněn 22. února 794 v listině Karla Velikého pro Řezenský klášter Sv. Emmerama. V této listině bylo latinsky uvedeno: "... Actum super fluvium Moine in loco nuncupante Franconofurd" – "vystavené na řece Mohan na místě, zvané Frankfurt." Nepřetržité osídlení této pahorkatiny je však dokázáno od mladší doby kamenné. Na tomto místě vznikl po římském vojenském táboře v Merovejovských časech franský královský dvůr.

vlevo|náhled|Frankfurt v roce 1612V roce 843 bylo ve Frankfurtu dočasně nejdůležitější královské Falcko východofranské říše a sídlo říšského sněmu. V roce 1220 se stal Frankfurt svobodným říšským městem. Zlatá bula stanovila Frankfurt od roku 1356 stálým volebním městem římského krále poté, co se zde uskutečnilo od roku 1147 nejvíce voleb králů. Od 1562 byly ve Frankfurtu korunováni i císaři. Posledním byl v roce 1792 František II. Po pádu Svaté římské říše vstoupil Frankfurt pod vládu knížecího arcibiskupa von Dalbergia, který jej spolu se svými knížectvími Řeznem a Aschaffenburgu sjednotil jako samostatný stát do Rýnského svazu. V roce 1810 odstoupil Dalbergia Regensburg Bavorsku a byl odškodněn územím Hanau a Fulda. Spolu s městem Frankfurt a Aschaffenburským územím vytvořil tento a celek krátce trvající (1810-1813) velkovévodství Frankfurt.

Se zhroucením napoleonských systému se Frankfurt dostal 14. prosince 1813 pod dočasnou správu vítězných spojenců pod prefektem Carlem von Günderrodom. Na Vídeňském kongresu plánovalo Bavorské království anektování Frankfurtu, ale výsledkem kongresu bylo obnovení statusu Frankfurtu jako svobodného města v rámci Německého spolku. Tímto byl vedle Hamburku, Brém a Lübecku jedním ze čtyř svobodných měst, které si udržely svoji tradiční městskou svobodu až do moderních dob. Byl tu zřízen Spolkový sněm Německého svazu. Roku 1848 došlo v německých státech k revoluci. Svolané Národní shromáždění zasedalo ve frankfurtském kostele svatého Pavla.

V Rakousko-pruské válce zůstal Frankfurt věrný Německému svazu. Veřejné mínění však bylo více na straně Rakouska a jeho císaře, ačkoli se také z Frankfurtu ozývaly hlasy, které z ekonomických a zahraničněpolitických důvodů hájily dobrovolné připojení k Prusku. 18. července bylo město obsazeno pruskou armádou a bylo zatíženo velkou kontribucí. Město bylo 2. října anektováno Pruskem, následně čeho definitivně ztratilo svůj statut městského státu; bylo přiřazeno k vládnímu obvodu Wiesbaden provincie Hessen-Nassau. Jako symbol usmíření byla frankfurtským mírem v roce 1871 ve Frankfurtu oficiálně ukončena prusko-francouzská válka.

[[Soubor:Frankfurt Am Main-Altstadt-Zerstoerung-Luftbild 1944.jpg|náhled|Katedrála na konci druhé světové války]]Pro hospodářský vývoj města na průmyslové město s rychlým růstem obyvatelstva byla anexe výhodná. Frankfurt přičlenil v příštích desetiletích množství okolních obcí a měst a takto zdvojnásobil svou plochu oproti roku 1866. Frankfurt se stal dokonce na krátký čas na začátku 20. století plochou nejrozsáhlejším městem Německa. V dobách nacionálního socialismu bylo z Frankfurtu deportováno 9 000 židů. V následné druhé světové válce zničily cílené letecké útoky téměř úplně Altstadt a Innenstadt. Do roku 1944 téměř čistě středověký charakter města - v této podobě již tehdy jedinečný pro německé velkoměsto - se také v rámci moderní obnovy vytratil. Kde se kdysi rozkládala spleť uliček mezi vedle sebe těsně postavených hrázděných domů, jsou dnes velké části někdejšího historického jádra formovány betonovými stavbami z 50. let. Po skončení války si americká okupační armáda zřídila ve městě sídlo. Při volbě o hlavní město Německa Frankfurt velmi těsně prohrál proti Adenauerovu favoritovi Bonnu. V té době již postavená budova parlamentu ve Frankfurtu tak dala přístřeší Hesenskému rozhlasu. V poválečných časech se město stalo opět hospodářskou metropolí a v roce 1999 sídlem Evropské centrální banky.

Znak města

edit

Znak zobrazuje na červeném pozadí stříbrnou orlici se zlatou korunou. Orlice symbolizuje někdejší status města jako svobodné říšské město. Ve dvacátých letech 20. století měl být znak nahrazen radikálně zjednodušenou formou. Primátor Ludwig Landmann chtěl podle duchu času zaměnit orlici expresionistickou verzí. Obyvatelstvu se ale tento návrh nelíbil a rychle byl znak vrácen zpět na původní verzi.

Obyvatelstvo

edit

Frankfurt nad Mohanem je páté největší město Německa (po Berlínu (3,5 mil.), Hamburku (1,8 mil.), Mnichově (1,5 mil.) a Kolíně (980 000 obyvatel)). Frankfurt je multikulturním městem, ve kterém se nachází obyvatelé ze 180 národů, podíl cizinců je 45,3 % veškerého obyvatelstva.[3] Frankfurt je také znám jako město s největším podílem singles - více jak polovina domácností má jen jednoho člena.

Template:Panorama

Ekonomika a průmysl

edit

[[Soubor:Deutsche-bank-ffm001.jpg|náhled|Sídlo Deutsche bank, 155 metrů vysoké mrakodrapy]] Frankfurt nad Mohanem je centrem nejatraktivnějšího a hospodářsky nejsilnějšího evropského regionu. Jeho poloha v centru Evropy láká především bankovní instituty.

Bankovní centrum

edit

Frankfurt je nejdůležitější evropskou bankovní a burzovní metropolí. Banky stojí také za zrodem nového symbolu Frankfurtu - tzv. Skyline[4], které tvoří nejmodernějšími mrakodrapy jako důkaz hospodářské síly, moci a bohatství bank. Ve Frankfurtu sídlí až 315 kreditních institutů a 175 zahraničních bank.[5] Sídlo zde našla Bundesbank (Německá národní banka), Deutsche Bank, od roku 1998 zde sídlí také Evropská centrální banka.[6] Největší úřední budovou v Evropě je mrakodrap Komerční banky - Commerzbank (300 m včetně antény).

Frankfurtská burza

edit

Frankfurtská burza se nachází v centru města a místními je označována za chrám kapitalistů. Před budovou stojí bronzové sochy medvěda a býka. Býk je se svou vztyčenou hlavou vzhůru znakem vzrůstající ceny, naopak medvěd je symbolem těžkopádných, klesajících kurzů.

Historie Frankfurtské burzy sahá až do 9. století, avšak první důležitý krok se stal v roce 1585, kdy se nejdůležitější a největší velkokupci dohodli na tzv. Burs, jehož účelem bylo stanovit a sjednotit hodnotu mincí z různých regionů. Dnes je Frankfurtská burza třetí největší na světě (1. místo patří New York Stock Exchange, 2. místo obsadil Nasdaq) a rozprostírá se na vícero místech ve Frankfurtu. Nejstarší budova je dnes určena především pro televizní přenosy a pro návštěvníky.[7]

Doprava

edit

Vlakové a autobusové nádraží

edit

Frankfurtské hlavní nádraží Frankfurt (Main) Hauptbahnhof je jedním z nejdůležitějších a největších dopravních uzlů Evropy.

[[Soubor:Frankfurt Main Hauptbahnhof 6229.jpg|náhled|vlevo|Frankfurtské hlavní nádraží – Frankfurt (Main) Hauptbahnhof]]Budova nádraží je architektonickým skvostem své dobyTemplate:Fakt/dne, která v roce 2006 prošla kompletní rekonstrukcí - čelo budovy zdobí Atlas. Za jeden den projede nádražím přes 360 000 cestujících (dle zdrojů Deutsche Bahn[8] ročně 90 miliónů pasažérů) a kolem 1800 vlaků. Frankfurtské nádraží je také označováno za jedno z nejbezpečnějších v Německu. Přímé spojení Frankfurtu s Českem nabízí vlak kategorie EuroNight Praha – Curych,[kdy?] který však z dopravních důvodů neobsluhuje hlavní nádraží, ale zastavuje na zastávce Süd vzdálené asi 2 km, během dne je nejrychlejší spojení IC Busem s přestupem v Norimberku.

Součástí vlakového nádraží je autobusové nádraží. Autobusové linky mezi Českem a Německem zajišťují společnosti Eurolines, FlixBus a Student Agency.

Letiště

edit

Zcela mimořádný význam má letiště ve Frankfurtu. Podle údajů za rok 2010 je letiště na třetím místě v Evropě a devátém na světě v počtu přepravených osob[9], na druhém místě v Evropě a na jedenáctém na světě v počtu vzletů a přistání[10] a konečně v objemu přepravovaného nákladu je na druhém místě v Evropě a na sedmém celosvětově.[11]

Místní doprava

edit

náhled|Síť veřejné dopravy Frankfurt je důležitým dopravním centrem Evropy mezinárodního charakteru. Městská doprava je zastoupena spolkem RMV Rhein-Main-Verkehrsverbund[12], který je největší v Evropě. Propojuje 15 krajů, 4 velkoměsta, spravuje oblast velkou 14 000 km2 a čítá přes 10 000 zastávek. RMV přepravuje ročně přes 600 miliónů cestujících. RMV ve Frankfurtu zajišťuje dopravu autobusovou (Büsse), metro (U-Bahn a S-Bahn) a tramvaje. Frankfurtské metro, tzv. U-Bahn spravuje dceřiná společnost VGF Verkehrsgesellschaft Frankfurt. Pod RMV dále spadá RE (Regionalexpress) a RB (Regionalbahn). Křižovatkou pro všechny spoje jsou zastávky Hauptwache a Konstablerwache.[13]

Automobilová doprava

edit

Důležitým bodem pro automobily je křižovatka Frankfurter Kreuz, která propojuje dálnice ze všech světových stran a propojuje tak spojnice od Hamburku do Basileje či z Düsseldorfu do Mnichova. Denně zde projede přes 300 000 vozidel.

Internet a komunikace

edit

Frankfurt je také, vedle Amsterodamu a Londýna, jeden z nejvýznamnějších internetových uzlů v Evropě. Sídlí zde DE-CIX - peeringové centrum s největším datovým tokem na světě, peeringové centrum KleyReX a také zde mají důležité komunikační uzly všichni největší a přední světoví poskytovatelé internetového připojení.

Kultura a umění

edit

Divadla a koncertní sály

edit

náhled|Stará Opera Ve Frankfurtu nad Mohanem je až 33 divadel. Nejznámější budovou je Alte Oper (stará opera).[14] Budova opery byla válkou kompletně zničena. Správa města se však zasadila na počátku 80. let 20. století o jeho znovuvybudování. Frankfurt tak získal mezinárodně uznávané kulturní centrum, ve kterém se ročně pořádá až 400 různých představení. Dalšími významnými centry je například English Theater[15], které prezentuje divadelní kousky z celého světa, Fritz-Rémond-Theater (divadlo komedie v prostorách Zoologické zahrady)[16], Oper/Balett Frankfurt[17] či Tigerpalast (zážitková gastronomie a muzikály).[18]

Muzea

edit

Frankfurt nad Mohanem nabízí kolem čtyřiceti muzeí a téměř sto galerií včetně prodejních. Ročně je navštíví přes dva milióny návštěvníků. Nejhustší zastoupení mají na "Muzejním nábřeží" (Museumsufer[19]), na levém břehu řeky Mohan mezi Železným mostem (Eisernen Steg) a Mostem přátelství (Friedensbrücke). Mezi ně patří Muzeum ikon (Ikonenmuseum), v parku situované Uměleckoprůmyslové muzeum (Museum für angewandte Kunst) s konstruktivistickou budovou od architekta Niedermayera.

náhled|vlevo|Städelské muzeumMuzeum a galerie starého umění s proslulou sbírkou gotické plastiky sídlí v domě někdejšího severočeského textilního továrníka Liebiega (Liebieghaus), který městu odkázal svou soukromou sbírku. Významné muzeum starého malířství a sochařství je Städel (das Städel[20],) a konečně Německé filmové muzeum.

V historickém centru města jsou rodný dům J. W. Goetheho[21], Židovské muzeum (das Jüdische Museum), v bývalém karmelitánském klášteře sídlí Archeologické muzeum (Das Archäologisches Museum). Dále je Muzeum architektury (Deutsches Architekturmuseum), Přírodovědecké muzeum (das Naturmuseum Senckenberg), několik expozic mají spojená Muzea techniky (Technikmuseen) a Muzeum komunikací (das Kommunikationsmuseum).

K výrazným muzejním budovám patří Muzeum moderního umění (das Museum für moderne Kunst) z let 1989-1991 od vídeňského architekta Hanse Holleina, které trojbokým tvarem připomíná díl dortu. Budova stojí blízko frankfurtského dómu (Kaiserdom), v němž je vystaven Dómský poklad (Domschatz), nedaleko odtud na základech antické římské stavby stojí Historické muzeum města Frankfurtu (Das Historisches Museum). Moderní umění je vystaveno také v Kunsthalle.

Příměstskou rychlodráhou lze za 10 minut dojet do Německého muzea kůže a obuvi (Das Deutsches Ledermuseum) v Offenbachu.

Komunikace – tisk, rádio, film, televize

edit

Ve Frankfurtu se nachází přes 2000 společností, které pracují v komunikačním průmyslu - od klasických reklamních agentur po velké mediální koncerny. Na území Frankfurtu působí až 9 denních tiskovin (včetně center zahraničních novin), z toho nejznámější je Frankfurter Allgemeine Zeitung a Frankfurter Rundschau, téměř 200 vydavatelství a nakladatelství, cca 80 filmových produkcí. Největší televizí je Hessische Rundfunk[22], který se navíc podílí na programové nabídce televizních stanic ARD - das Erste, ARTE, 3Sat a Phönix. Sídlo zde má i tisková a informační agentura Reuters. Dále pak se zde nachází kolem 10 programových regionálních stanic.[23]

Univerzita

edit

V roce 1912 zde byla založena univerzita, která od roku 1932 nese jméno Johanna Wolfganga von Goethe. V současnosti (2007) má celkem 16 fakult.

Template:Panorama

Známé osobnosti

edit

Rodáci

edit

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-46019-0001, Otto Hahn.jpg|upright|náhled|Otto Hahn, nositel Nobelovy ceny za chemii]]

Osobnosti spojené s městem

edit

[[Soubor:KAS-Kohl, Helmut-Bild-14701-1.jpg|náhled|upright|Helmut Kohl, nejdéle sloužící spolkový kancléř]]

Turismus

edit

náhled|upright|Týdenní trh v Bornheimě Frankfurt ročně navštíví přes 2,3 miliónů turistů, z nichž polovinu tvoří cizinci. Průměrná doba návštěvy je 1,7 dne. Toto číslo tvoří především služební cesty obchodníků. Ve Frankfurtu se nachází přes 180 hotelů a pensionů, z toho 11 luxusních hotelů, tzv. First-Class-Hotels. Ve Frankfurtu sídlí přes 80 zahraničních konzulátů a úřadů ze 60 zemí.

Veletrhy a výstavy

edit

Frankfurt patří mezi největší veletržní a výstavní centra[24] v Evropě co do počtu návštěvníků a vystavovatelů. Ročně pořádají Frankfurtské veletrhy přes 300 veletrhů a výstav doma i v zahraničí, v samotném Frankfurtu se koná cca 40 výstav. Největším a nejprestižnějším veletrhem je IAA - Mezinárodní automobilová výstava, které navštíví téměř milion návštěvníků[25], Buchmesse knižní veletrh, Internationale Frankfurter Messe Ambiente či Internationale Frankfurter Messe Tendence a hudební veletrh Pro Light & Sound. Díky kongresovému centru Congress Center Frankfurtského veletrhu se tak Frankfurt stává nejatraktivnějším kongresovým centrem mezinárodního významu.

Nakupování

edit

Nejdelší a nejfrekventovanější ulicí je Zeil[26][27], nejstarší Hauptwache a Konstablerwache, kde se každý čtvrtek a sobotu konají místní zelinářské trhy. V pátek se koná velký trh zeleniny a sýrů na Schillerstrasse. V sobotu na Mainufer se konají od 8:00 do 14:00 bleší trhy. Směsici malých specializovaných obchůdků a butiků nabízí okolní uličky v blízkosti náměstí Schweizer Platz ve čtvrti Sachsenhausen[28] a Berger Strasse ve čtvrti Bornheim.[29] Nejluxusnější nákupní ulicí je Goethestrasse[30], ve které jsou exklusivním sortimentem zastoupení všichni nejvýznamnější světoví designéři.

Pohostinství

edit

náhled|Ulice Zeil (vpravo)Symbolem Hesenska je jablko. Místní pijí oblíbený jabčák (nářečím zvaný Ebblwoi, který obsahuje kolem 5 % alkoholu), děti pijí jablečný střik Apfelschorle. V typických frankfurtských restauracích si můžete objednat Frankfurter Grüne Sauce (brambory s pikantní omáčkou z drcených bylinek a s vařeným vejcem), ochutnat Handkäs mit Musik (tvarůžky na octě s kmínem a chlebem) či známé frankfurtské klobásky Frankfurter Würstchen.

Multikulturní charakter Frankfurtu nabízí bohatou paletu kafeterií, barů či restaurací s mezinárodní kuchyní (až 2.500 gastronomických zařízení). Za nejznámější je považováno Café Hauptwache[31], které vzniklo v původních prostorách Frankfurtská věznice či pojízdná tramvaj Ebbelwoiexpress.[32]

Regionální slavnosti

edit
  • Mainfest – Mohanská slavnost je každoročně pořádána v srpnu a jde o oslavu řeky Mohanu podél jejího pobřeží. Mainfest nabízí kulturní program, který se podobá českým poutím. Tyto slavnosti začínají pravidelně v pátek a jsou ukončeny v pondělí velkolepým ohňostrojem.
  • Museumsuferfest – Muzejní nábřežní slavnost pořádá úřad pro multikulturní záležitosti Amt für multikulturelle Angelegenheiten pravidelně o víkendu na přelomu srpna/září. Tyto slavnosti jsou někdy přezdívány Frankfurter Bühne (Frankfurtské pódium), jejich účelem je bohatá programová prezentace umělců 80 národů na břehu Mohanu. Tato společenská akce je vysoce ceněna nejen laickou, ale i odbornou veřejností. Součástí Museumsuferfest je také otevření dveří všech muzeí města Frankfurt návštěvníkům. Návštěvníci mají možnost za minimální poplatek navštívit všechna muzea.

náhled|Muzejní nábřežní slavnost 2005

  • Nacht der Museen – Noc muzeí je akcí, která se uskutečňuje pravidelně o letních prázdninách. Muzea a galerie Frankfurtu otevřou své brány od 18:00 do 02:00 hodin.
  • Frankfurter Weihnachtsmarkt, vánoční trhy jsou slavnostně otevřeny měsíc před Štědrým večerem, původním místem konání byl vždy Römerberg. Dnes se trhy rozprostírají na následující území Frankfurtu: Paulsplatz, Liebfrauenberg, Neue Kräme, Fahrtor, Mainkai, Zeil a Konstablerwache.
  • Dippemess[33] se pořádá vždy na jaře (tzv. Frühjahr Dippemess - duben/květen) a na podzim (tzv. Herbst Dippemess - září), místem konání je tzv. Festplatz am Ratsweg.
  • Sommerfest Opernplatz se pořádá vždy na přelomu června a července na náměstí před budovou Alte Oper. Součástí této slavnosti je zapojení dospělých k dětským hrám.
  • Bundesäppelwoifest je národní slavností jabčáku. Koná se vždy poslední srpnový víkend v roce okolí města Hanau, které je výchozím bodem pro tažení slavnosti po hesenských vinných ulicích.

Výletní destinace

edit
  • Kaiserdom (Kostel svatého Bartoloměje[34]) se nachází vedle Römerbergu a je perlou historického centra města. Pro vývoj Evropy měl velký historický význam, protože tento kostel byl místem volby německých králů a římských císařů Svaté Říše Římské. Tato funkce byla kostelu připsána na základě Zlaté Buly Karla IV. z roku 1356.
  • Zoo – zoologická zahrada, se nachází v centru Frankfurtu a nabízí svým návštěvníkům až 5.000 zvířat 600 živočišných druhů. Frankfurtské ZOO je zvláštní svým architektonickým řešením, protože se dělí na podzemní a nadzemní prezentaci. Další zvláštností Frankfurtského ZOO je možnost pronájmu zasedacích místností či možnosti uspořádání slavností v prostorách za účasti vybrané zvěře. V areálu Frankfurtského ZOO se také nachází komediální divadlo Fritz-Rémond-Theater.[16]
  • Palmengarten (Palmové zahrada) je zelenou oázou v centru Frankfurtu. Palmengarten svým návštěvníkům nabízí celoročně stálou exotickou výstavu až 3000 druhů rostlin, která je navíc obměňována různými společenskými akcemi - výstavy, koncerty, divadlo, apod.
  • Main Tower je nejvýše položená restaurace ve Frankfurtu. Na špici tohoto mrakodrapu je vyhlídková terasa.[35]
  • Kleinmarkthalle (Frankfurtské tržiště) se nachází mezi velechrámem a historickým policejným revírem "Konstablerwache" a nabízí návštěvníkům gurmánskou všehochuť.
  • Goetheturm (Goethova věž) je největší a nejstarší vyhlídkovou věží ve Frankfurtu. Tuto věž najdeme v lese části obce Sachsenhausen.
  • Europaturm je druhá nejvyšší stavba v Německu.

Template:Panorama

Správa města

edit

Magistrát města zastupuje primátor. Hlavní členové městské rady jsou voleni na 6 let, dobrovolní členové na 5 let. Zastupitelstvo města tvoří 93 členů, z čehož většina patří CDU.

Každá část Frankfurtu je zastoupena místním radou (16 členů), jejichž účelem je zastupovat jednotlivé obce na magistrátě. Tito členové jsou voleni na 5 let. Na magistrátě působí komunální zastoupení cizinců, tzv. KAV (Kommunale Ausländer- und Ausländerinenvertretung) složené z 37 členů, jejichž úkolem je zastupovat zájmy zahraničních občanů města Frankfurt.

Městské čtvrti

edit

náhled|upright|Frankfurt jako centrum regionu Rhine-Main náhled|upright|16 Ortsbezirke (místních okresů) Frankfurtu náhled|upright|46 Stadtteile (městských čtvrtí) Frankfurtu

Počet obyvatel ve 46 okresech k 31. prosinci 2009
Č.
 Městský obvod
 Rozloha (km²)[36]
 Obyvatel[37]
 Cizinci[37]
 Cizinci (%)[37]
01 Altstadt 0,51 km² 3.475 1.122 32,3 %
02 Innenstadt 1,52 km² 6.577 2.529 38,5 %
03 Bahnhofsviertel 0,53 km² 2.125 810 38,1 %
04 Westend-Süd 2,47 km² 17.288 3.445 19,9 %
05 Westend-Nord 1,67 km² 8.854 2.184 24,7 %
06 Nordend-West 3,07 km² 28.808 5.162 17,9 %
07 Nordend-Ost 1,69 km² 26.619 5.580 21,0 %
08 Ostend 5,40 km² 26.955 7.213 26,8 %
09 Bornheim 2,66 km² 27.184 6.240 23,0 %
10 Gutleutviertel 2,20 km² 5.843 1.953 33,4 %
11 Gallus 4,22 km² 26.716 11.012 41,2 %
12 Bockenheim 8,04 km² 34.740 9.034 26,0 %
13 Sachsenhausen-Nord 4,24 km² 30.374 6.507 21,4 %
14 Sachsenhausen-Süd 34,91 km² 26.114 4.847 18,6 %
15 Flughafen 20,00 km² 211 14 6,6 %
16 Oberrad 2,74 km² 12.828 3.113 24,3 %
17 Niederrad 2,93 km² 22.954 6.569 28,6 %
18 Schwanheim 17,73 km² 20.162 3.532 17,5 %
19 Griesheim 4,90 km² 22.648 8.029 35,5 %
20 Rödelheim 5,15 km² 17.841 4.863 27,3 %
21 Hausen 1,26 km² 7.178 2.135 29,7 %
22/23 Praunheim 4,55 km² 15.761 3.197 20,3 %
24 Heddernheim 2,49 km² 16.443 3.194 19,4 %
25 Niederursel 7,22 km² 16.394 3.671 22,4 %
26 Ginnheim 2,73 km² 16.444 4.024 24,5 %
27 Dornbusch 2,38 km² 18.511 3.482 18,8 %
28 Eschersheim 3,34 km² 14.808 2.657 17,9 %
29 Eckenheim 2,23 km² 14.277 3.674 25,7 %
30 Preungesheim 3,74 km² 13.568 3.442 25,4 %
31 Bonames 1,24 km² 6.362 1.288 20,2 %
32 Berkersheim 3,18 km² 3.400 592 17,4 %
33 Riederwald 1,04 km² 4.911 1.142 23,3 %
34 Seckbach 8,04 km² 10.194 1.969 19,3 %
35 Fechenheim 7,18 km² 16.061 5.635 35,1 %
36 Höchst 4,73 km² 13.888 5.279 38,0 %
37 Nied 3,82 km² 17.829 5.224 29,3 %
38 Sindlingen 3,98 km² 9.032 2.076 23,0 %
39 Zeilsheim 5,47 km² 11.984 2.555 21,3 %
40 Unterliederbach 5,85 km² 14.350 3.511 24,5 %
41 Sossenheim 5,97 km² 15.853 4.235 26,7 %
42 Nieder-Erlenbach 8,34 km² 4.629 496 10,7 %
43 Kalbach-Riedberg 6,90 km² 8.482 1.279 15,1 %
44 Harheim 5,02 km² 4.294 446 10,4 %
45 Nieder-Eschbach 6,35 km² 11.499 1.978 17,2 %
46 Bergen-Enkheim 12,54 km² 17.954 2.764 15,4 %
47 Frankfurter Berg 2,16 km² 7.149 1.715 24,0 %
Město Frankfurt nad Mohanem 248,33 km² 679.571 165.418 24,3 %

Partnerská města

edit

Česká zastoupení

edit
  • Honorární konzulát České republiky
Jurgen-Ponto-Platz 2, 60329 Frankfurt am Main
  • Honorární konzulát České republiky, Honorární konzul Dr. Robin Leon Fritz
Eschersheimer Landstr. 27, 60322 Frankfurt am Main
  • Deutsch-Tschechische und Deutsch-Slowakische Wirtschaftsvereinigung (DTSW) e. V.
Flinschstrasse 55, 60388 Frankfurt am Main

Galerie

edit

Reference

edit
  1. ^ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7473
  2. ^ http://www.fotocommunity.com/pc/pc/display/2006202
  3. ^ Template:Citace elektronického periodika
  4. ^ http://www.skyline-frankfurt.com/
  5. ^ Brožura Daten, Fakten, Zahlen; vydavatel: Presse- und Informationsamt der Stadt Frankfurt am Main
  6. ^ http://www.ecb.int/home/html/index.en.html
  7. ^ http://deutsche-boerse.com/dbag/dispatch/de/kir/gdb_navigation/home
  8. ^ Template:Citace elektronického periodika
  9. ^ http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-55_666_2__
  10. ^ http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-57_666_2__
  11. ^ http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-4819_666_2__
  12. ^ http://www.rmv.de/
  13. ^ http://www.rmv.de/coremedia/generator/Bilder/0Abbildungen/PlaeneNetzplaene/PLA__Schnellbahnplan2006_3Dgr,property=image.gifTemplate:Nedostupný zdroj
  14. ^ http://www.alteoper.de/
  15. ^ http://www.english-theatre.org/
  16. ^ a b http://www.fritzremond.de/
  17. ^ Template:Citace elektronického periodika
  18. ^ http://www.tigerpalast.de/
  19. ^ http://frankfurt-interaktiv.de/frankfurt/kunst/museumsufer/museumsufer.html
  20. ^ http://www.staedelmuseum.de/
  21. ^ http://www.goethehaus-frankfurt.de/
  22. ^ Template:Citace elektronického periodika
  23. ^ Brožura: Daten, Fakten, Zahlen; vydavatel: Presse- und Informationsamt der Stadt Frankfurt am Main
  24. ^ Template:Citace elektronického periodika
  25. ^ Template:Citace elektronické monografie
  26. ^ Template:Citace elektronického periodika
  27. ^ Template:Citace elektronického periodika
  28. ^ http://www.frankfurt-sachsenhausen.de/
  29. ^ http://frankfurt-interaktiv.de/frankfurt/stadtteile/bornheim.html
  30. ^ http://www.goethestrasse-frankfurt.de/
  31. ^ http://www.cafe-hauptwache.de/
  32. ^ Template:Citace elektronického periodika
  33. ^ Template:Citace elektronického periodika
  34. ^ a b http://frankfurt-interaktiv.de/frankfurt/stadtrundgang/sehenswuerdigkeiten/dom.html
  35. ^ http://www.maintower.helaba.de/
  36. ^ Statistisches Jahrbuch Frankfurt am Main 2009
  37. ^ a b c Statistisches Jahrbuch Frankfurt am Main 2010

Externí odkazy

edit

Template:Města v Německu Template:Okresy Hesenska Template:Autoritní data Template:Portály

Kategorie:Města v Hesensku Kategorie:Bývalá hlavní města Kategorie:Svobodná říšská města

Retrieved from "https://en.wikipedia.beta.wmflabs.org/w/index.php?title=Frankfurt_nad_Mohanem&oldid=401178"